6. Německá klasická filosofie a etika

6. Německá klasická filosofie a etika

Romantismus a Herder; Kant; Hegel; Marx

Immanuel Kant (1724-1804)

• Německý filosof, tvůrce transcendentálního kritického idealismu

• K porozumění světu jsou důležité rozum i zkušenosti

• Předkritické období – asi do roku 1770

• Věnoval se fyzice a astronomii

• Hypotéza o vzniku sluneční soustavy z prvotní rozptýlené látky

• Kritické období

• Uvažoval o mezích lidského poznání, rozumu a vědy

• Koperníkovský obrat = odmítnutí tradičního stanoviska, že předmětem filosofie je objekt (skutečnost)

• Předmětem je subjekt (činnost lidského rozumu)

• Subjekt je vybaven a priori (předzkušenostně) jistými schopnostmi (pojetí prostoru a času), které umožňují poznání

• Jedinec poznává pouze svět, jak se mu jeví => Svět pro nás

• Svět o sobě (existující sám o sobě, nezávislý na vnímání) je nepoznatelný

• Hranice lidského poznání (vědy) je hranicí mezi světem pro nás (pouze v něm je možné poznání) a světem o sobě (lidským smyslům i rozumu nepřístupný)

• Etika:

• Dobré jednání je pouze to, jehož účelem je dobro samo

• Motivem našeho jednání nesmí být odměna ani trest

• Motivem našeho jednání se stává příkaz (imperativ) = morální vůle přikazující konat dobro pro dobro samo

• Heteronomní morálka – příkaz je nám dán zvenčí, jednáme na základě trestu či odměny => nejednáme morálně

• Autonomní morálka – příkaz dáváme sami sobě

• Kategorický imperativ = formulace mravního příkazu

• Díla: Kritika čistého rozumu, Kritika praktického rozumu, Kritika soudnosti, Základy metafyzických mravů

Johann Gottfried Herder (1744-1803)

• Německý spisovatel, filosof, průkopník preromantické estetiky a protestantský kazatel

• Jeho myšlenky o národech a národních jazycích měly rozhodující vliv na německé i české národní obrození

• Student Immanuela Kanta

• Řešil společenský význam řeči, její vliv na myšlení, a tudíž i na odlišnost lidských kultur

• Národ = skupina lidí spojených společným jazykem, z něhož vyrůstá i jejich společná, ale ode všech jiných odlišná kultura

• Díky němu emancipace němčiny

Georg Wilhelm Friedrich Hegel (1770-1831)

• Německý filosof, poslední systematik německého idealismu

• Všechno bytí (duchovní i přírodní) je jistým stádiem vývoje ducha

• Spis Fenomenologie ducha – vývoj bytí ducha, jehož zdrojem je boj protikladů, uvnitř dialektické triády: teze – antiteze – syntéza

• Teze – v této fázi existuje jen duch, mimo čas a prostor, sám v sobě se vyvíjí

• Antiteze – duch existuje v jinobytí (jeho vlastní negace v prostoru, v přírodě), sám sobě odcizený duch se zjevuje v mechanickém i fyzikálním světě, místo vývoje koloběh

• Syntéza – absolutní duch není čistým myšlením ani přírodou, je dialektickou syntézou obou => objektivizuje se v lidstvu

• V této fázi se duch stává nejdříve duchem subjektivním, pak objektivním (právo, morálka, rodina, stát) a nakonec absolutním (umění, náboženství, filosofie)