Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




7. Filozofie na konci nového věku

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (21,39 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

7. Filosofie na konci nového věku Positivismus a iracionalismus ve filosofii druhé poloviny 19. století, Masarykovo myšlení Pozitivismus Reagoval na spekulativní filosofii a rozvoj přírodních věd na přelomu 18. a 19. století Tři fáze: 1. fáze – byla programově formulovánazákladní východiska pozitivismu - Auguste Comte, John Stuart Mill, Herbert Spencer 2. fáze– vyvíjel seempiriokriticismus (zaměřen na analýzu poznání) - Richard Avenarius, Ernst Mach 3. fáze– 20. léta 20. století, filosofie logického empirismu nebolinovopositivismu, soustřeďuje se na analýzu jazyka sdělující poznatek) - Moritz Schlick, Otto Neurath, Rudolf Carnap => Vídeňský kroužek Auguste Comte (1798-1857) Francouzský filosof, zakladatel pozitivismuVytváří moderní klasifikaci věd podle všeobecnosti a jednoduchostiPoznání má být pozitivní (jisté, fakticky doložené), je nutné si všímat pouze jistých či „daných“ faktů a skutečnostíMá být založeno na naší smyslové zkušenosti a vědeckých základechMusíme se vzdát hledání absolutna (metafyzika)Zakladatelempirické sociologieDvé zásady:Sociální statika – studie podmínek existence každé společnosti a řádu v níSociální dynamika – studie jejího vývoje a změny Tři stádia vývoje společnostiMytické– vysvětlení jevů působením nadpřirozených silFilosofické– metafyzické, vysvětlení skutečnosti pomocí filosofických pojmů, nadpřirozené síly jsou nahrazeny abstrakcemi jako substance, kauzualita…Pozitivní– neboli vědecké, skutečnost je vysvětlována na základě faktů, pokrok vědy je omezen na přísné zkoumání světa, jež si žádá moderní společnostNa sociologická zkoumání navazuje konceptmorálkyZaložený na lásce a solidaritěÚstí dopozitivistického náboženství – nejlepší stmelující faktor pozitivistické společnosti, předmětem úcty budeVelká bytost – lidstvoDílo: Kurz pozitivní filosofie Iracionalismus V centru je člověk, jehož vnitřní svět se stává předmětem filosofického zájmuNeuspokojuje je jednostranný způsob využití rozumu a odmítají využívat pouze to, co objevila novověká vědaProti možnosti rozumového poznání stavíduchovní a citové poznáníUznává poznatelnost světa, ale ne rozumemNebo agnosticismus (skepse?)Metafyzický iracionalismus – vychází z předpokladu, že podstatou světa je mimorozumový (iracionální) princip Arthur Schopenhauer (1788-1860) Německý filosofZákladní životní princip =>pud, neukojitelná žízeň, vůle k životuVůle k životu –stále něco chceme => přináší neustálé trápení a bolestTrýzeň lze omezit pouze tím, že se vrhnu nauměleckou tvorbu,filosofii, nebo budu žít v askezi (téměř nic nepotřebuji, trápím se pro míň věcí)¨Dílo: Svět jako vůle a představa Friedrich Nietzsche(1844-1900) Německý filosofInspiroval se Schopenhauerem, ale pro N. je vůle pozitivní silouVůle k moci – naše neustálá potřeba se něčeho zmocňovat, je agresivní a panovačnáŽádá si, aby jí bylo vše dovolenoTo ale není možně ve stávajícím řádu světa => musíme přehodnotit jeho základní hodnotyTvrdil, ženení pravdy –stará pravda (kterou přináší věda) je mrtváNení morálky –stará křesťanská morálka je mrtvá (protože jsme podle ní nežili)Není boha – křesťanský bůh je mrtev (zabili jsme ho tím, že jsme nevěřili)Je třeba zavéstpanskou morálku – stojí mimo dobro a zloA stát senadčlověkem – zříct se všeho, co člověka brzdí, činí slabochemSkrze nadčlověka vůle překoná sama sebe a nezakrníDílo: Tak pravil Zarathustra, Mimo dobro a zlo Masarykovo myšlení Tomáš Garrigue Masaryk – státník, politi, filosof, pedagog Zabýval seduchovní krizí moderní civilizaceJe způsobena vlivemsílící racionality (vědy a filosofie)Důsledky – rozpad původního názoru na svět, subjektivismus, skepse, polovzdělanost, sebevražednostPřekonání krize – obnovení jednotného světového názoruZabýval se společensko-politickými problémyKritizoval marxismus (dílo Otázka sociální) – nedostatky humanismu a demokracieDíla: Základové konkrétní logiky: Třídění a soustava věd

Témata, do kterých materiál patří