7. Filozofie na konci nového věku
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
7. Filosofie na konci nového věku
Positivismus a iracionalismus ve filosofii druhé poloviny 19. století, Masarykovo myšlení
Pozitivismus
Reagoval na spekulativní filosofii a rozvoj přírodních věd na přelomu 18. a 19. století
Tři fáze:
1. fáze – byla programově formulována základní východiska pozitivismu
- Auguste Comte, John Stuart Mill, Herbert Spencer
2. fáze – vyvíjel se empiriokriticismus (zaměřen na analýzu poznání)
- Richard Avenarius, Ernst Mach
3. fáze – 20. léta 20. století, filosofie logického empirismu neboli novopositivismu, soustřeďuje se na analýzu jazyka sdělující poznatek)
- Moritz Schlick, Otto Neurath, Rudolf Carnap => Vídeňský kroužek
Auguste Comte (1798-1857)
Francouzský filosof, zakladatel pozitivismu
Vytváří moderní klasifikaci věd podle všeobecnosti a jednoduchosti
Poznání má být pozitivní (jisté, fakticky doložené), je nutné si všímat pouze jistých či „daných“ faktů a skutečností
Má být založeno na naší smyslové zkušenosti a vědeckých základech
Musíme se vzdát hledání absolutna (metafyzika)
Zakladatel empirické sociologie
Dvé zásady:
Sociální statika – studie podmínek existence každé společnosti a řádu v ní
Sociální dynamika – studie jejího vývoje a změny
Tři stádia vývoje společnosti
Mytické – vysvětlení jevů působením nadpřirozených sil
Filosofické – metafyzické, vysvětlení skutečnosti pomocí filosofických pojmů, nadpřirozené síly jsou nahrazeny abstrakcemi jako substance, kauzualita…
Pozitivní – neboli vědecké, skutečnost je vysvětlována na základě faktů, pokrok vědy je omezen na přísné zkoumání světa, jež si žádá moderní společnost
Na sociologická zkoumání navazuje koncept morálky
Založený na lásce a solidaritě
Ústí do pozitivistického náboženství – nejlepší stmelující faktor pozitivistické společnosti, předmětem úcty bude Velká bytost – lidstvo
Dílo: Kurz pozitivní filosofie
Iracionalismus
V centru je člověk, jehož vnitřní svět se stává předmětem filosofického zájmu
Neuspokojuje je jednostranný způsob využití rozumu a odmítají využívat pouze to, co objevila novověká věda
Proti možnosti rozumového poznání staví duchovní a citové poznání
Uznává poznatelnost světa, ale ne rozumem
Nebo agnosticismus (skepse?)
Metafyzický iracionalismus – vychází z předpokladu, že podstatou světa je mimorozumový (iracionální) princip
Arthur Schopenhauer (1788-1860)
Německý filosof
Základní životní princip => pud, neukojitelná žízeň, vůle k životu
Vůle k životu – stále něco chceme => přináší neustálé trápení a bolest
Trýzeň lze omezit pouze tím, že se vrhnu na uměleckou tvorbu, filosofii, nebo budu žít v askezi (téměř nic nepotřebuji, trápím se pro míň věcí)¨
Dílo: Svět jako vůle a představa
Friedrich Nietzsche (1844-1900)