Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Otázka č. 12 - Ekonomie

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (109,5 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

12) Ekonomie ekonomie =z řeckéhooikos = dům,nomos= zákon) vědní disciplína zkoumající nejobecnější souvislosti ekonomického života společnosti zkoumá využívání vstupů k výrobě ekonomických statků a rozdělování vyrobených statků mezi ekonomické subjekty s cílem uspokojování jejich potřeb interdisciplinární psychologie člověka (např. pozorujeme paní, jak si počíná na trhu jablek – přichází každý den kupovat jablka, ale ani při stejné ceně si nebude kupovat stále stejné množství) věda politická → aktuální dopad v reálném životě (např. otázka volného obchodu, regulace trhu,… → dopad na reálnou politiku státu) matematika,statistika,filosofie,sociologie,… podle přístupu k ekonomickým problémům rozlišujeme dva směry ekonomie: pozitivní ekonomie analyzuje a popisuje skutečný stav a chování ekonomiky, aniž by ji hodnotila z hledisek dokonalosti, efektivity, spravedlnosti,… normativní ekonomie hodnotí stav ekonomiky, snaží se odpovědět, jaká by ekonomika měla být → posuzuje vlastnosti, tzn. poskytuje normativní soudy, věnuje pozornost etickým a sociálním otázkám ve spojení s ekonomikou, navrhuje opatření ke zlepšení jejího fungování ekonomika společenská praxe hospodářství (národní) hospodaření (např. nějakého podniku) hospodárnost (pozitivní hospodaření – chovat se hospodárně) současná ekonomie se skládá ze dvou částí: mikroekonomie zabývá se způsoby chování spotřebitelů a firem na dokonale a nedokonale konkurenčních trzích, tvorbou cen a jejich vlivem na celkovou produkci a zisk → zkoumá individuální chování dílčích spotřebitelů a jejich vzájemné vztahy závěry – využívány při popisu fungování trhu zboží, služeb a teorie firmy makroekonomie zaměřuje se na analýzu ekonomického systému jako celku (především na procesy vyvolávající a odstraňující poruchy tržního systému a faktory, které tento systém uvádí do rovnováhy → např. ekonomickým růstem, cyklickým vývojem ekonomiky, inflací, nezaměstnaností,…) → zkoumá globální ekonomické jevy ekonomická vzácnost charakterizuje existenci konečného množství lidských i výrobních zdrojů, s jejichž pomocí může národní ekonomika v daném čase vyrobit jen omezené, tj. maximální množství každého ekonomického statku zahrnuje dva znaky užitečnost (vlastnost uspokojovat lidské požadavky) omezenost (limitované množství Ekonomické myšlení – průřez historií první popis přirozeného a racionálního konání – antika → Platon, Aristoteles merkantilisté první ekonomické soustředěné vědění v 16. a 17. století → období vzniku centralizovaných států, byrokracie, náboženských válek, počátky kolonizace → velké výdaje (zadluženost panovníků) tehdy – nejlepší ekonomové → jejich chápání: bohatství je spojeno s penězi, drahými kovy kovů –jakým způsobem je lze získat a hromadit?→zahraniční obchod,aktivní platební bilance toho lze dosáhnout hlavně zákazem vývozu surovin (mají sloužit pro vlastní domácí výrobu), zákaz vývozu bohatství (ochuzuje stát), uvalení vysokých cel na dovoz domácího zboží (každý stát podporuje domácí výrobu a snaží se o potlačení výroby ostatních → tzv.ochranářská obchodní politika), podpora (státní) manufaktur hlavní zájem na rozvoji hospodářství v zemi (→ vyšší daně) fyziokraté Francie, 18. století odmítají merkantilismus (vytýkají – nenavyšuje bohatství země, získává-li země z obchodu peníze určité hodnoty, ztrácí tím zboží stejné hodnot, které vyvezla → míra bohatství je konstantní, jen se přesouvá z jedné sféry do druhé) razí myšlenkuekonomického liberalismu (→ laissez faire – nechat běžet, nezasahovat) jediný zdroj národního bohatství („čistý produkt“) –zemědělství (člověk je spojen s přírodou a dokáže vytvořit nové bohatství) – řemeslníci přepracovávají již existující hodnotu (zajištění obživy, ale jejich práce nepřináší novou hodnotu) tzv.kvantitativní teorie peněz Anglie, 17. století představitelé: J. Locke, D. Hume jádro – tvrzení, že množství peněz v zemi neovlivňuje bohatství země, ale pouze kupní sílu peněz (tj. při zvýšení množství peněz ve státe se snižuje kupní síla peněz, dochází k inflaci→zvýšení našich platů → budeme si moci každý nakupovat dvojnásobek co dříve?- ne, neexistuje ani tolik zboží, neměl by ho kdo vyrobit – vše pouze podraží – za stejnou věc budeme platit více – peníze ztratily hodnotu) dokazuje se tím, že není možné dlouhodobě dovážet bohatství, protože se vytrácí v inflaci (i dnes např. když‚ ČNB vydává měnu – vede k inflaci) klasická škola konec 18. století, celé 19. století škola, která stojí i za dnešním pojetím ekonomie jako vědy představitelé: Adam Smith, Thomas, Malthuse, David Ricardo Adam Smith (1723 – 1790) nejdůležitější představitel díloPojednání o podstatě a původu bohatství národů → vrcholné dílo ekonomického liberalismu (příp. globalizace) →znovu nastoluje otázku po bohatství národa (souhrn individuálních bohatství –národní bohatství roste, pokud roste bohatství jednotlivce) →růst jednotlivce je podmíněn vlastnímúsilím,motivací k práci,spořením,investicemi → dobrovolné jednání jednotlivce, sledování vlastních zájmů, egoismus →egoismus každého je skrze trh (tzv.neviditelnou ruku trhu) uspokojován a nasměrován k určité činnosti →neviditelná ruka trhu – dokáže uspokojovat zájmy všech individuí, přitom rozšiřovat individuální a tím i národní bohatství →dělba práce-faktor hospodářského pokroku -každý je přirozeně nasměrován k práci na tom(ruka trhu),z čeho má největší užitek, jaké má nejlepší předpoklady -dokonalost → co největší trh – možnost užší specializace (→ výhody, lepší podmínky,…) Thomas Malthuse (1766 – 1834) je pesimističtější než A. Smith populační teorie – ústřední myšlenka: tvrzení, žes rostoucím bohatství roste i počet populace(→ toto bohatství se rozprostře mezi větší počet lidí a je opět konstantní v poměru na hlavu) → lidstvo nemůže nikdy zbohatnout David Ricardo(1772 – 1823) navazuje na T. Malhuse teorie mzdy – tzv. mzdový železný zákon dělník nemůže být logicky nikdy vyšší než jeho existenční minimum (tj. dělník bude vždy placen pouze tak, aby uživil sebe a svou rodinu, nikdy nebude moci shromažďovat boh

Témata, do kterých materiál patří