Otázka č. 12 - Ekonomie

12)

Ekonomie

• ekonomie

= z řeckého oikos = dům, nomos = zákon)

• vědní disciplína zkoumající nejobecnější souvislosti ekonomického života společnosti

• zkoumá využívání vstupů k výrobě ekonomických statků a rozdělování vyrobených statků mezi ekonomické subjekty s cílem uspokojování jejich potřeb

• interdisciplinární

  • psychologie člověka (např. pozorujeme paní, jak si počíná na trhu jablek – přichází každý den kupovat jablka, ale ani při stejné ceně si nebude kupovat stále stejné množství)

  • věda politická → aktuální dopad v reálném životě (např. otázka volného obchodu, regulace trhu,… → dopad na reálnou politiku státu)

  • matematika, statistika, filosofie, sociologie,…

• podle přístupu k ekonomickým problémům rozlišujeme dva směry ekonomie:

  • pozitivní ekonomie

    • analyzuje a popisuje skutečný stav a chování ekonomiky, aniž by ji hodnotila z hledisek dokonalosti, efektivity, spravedlnosti,…

  • normativní ekonomie

    • hodnotí stav ekonomiky, snaží se odpovědět, jaká by ekonomika měla být → posuzuje vlastnosti, tzn. poskytuje normativní soudy, věnuje pozornost etickým a sociálním otázkám ve spojení s ekonomikou, navrhuje opatření ke zlepšení jejího fungování

• ekonomika

  • společenská praxe

    • hospodářství (národní)

    • hospodaření (např. nějakého podniku)

    • hospodárnost (pozitivní hospodaření – chovat se hospodárně)

• současná ekonomie se skládá ze dvou částí:

1. mikroekonomie

   • zabývá se způsoby chování spotřebitelů a firem na dokonale a nedokonale konkurenčních trzích, tvorbou cen a jejich vlivem na celkovou produkci a zisk → zkoumá individuální chování dílčích spotřebitelů a jejich vzájemné vztahy

   • závěry – využívány při popisu fungování trhu zboží, služeb a teorie firmy

2. makroekonomie

   • zaměřuje se na analýzu ekonomického systému jako celku (především na procesy vyvolávající a odstraňující poruchy tržního systému a faktory, které tento systém uvádí do rovnováhy → např. ekonomickým růstem, cyklickým vývojem ekonomiky, inflací, nezaměstnaností,…) → zkoumá globální ekonomické jevy

• ekonomická vzácnost

  • charakterizuje existenci konečného množství lidských i výrobních zdrojů, s jejichž pomocí může národní ekonomika v daném čase vyrobit jen omezené, tj. maximální množství každého ekonomického statku

  • zahrnuje dva znaky

• užitečnost (vlastnost uspokojovat lidské požadavky)

• omezenost (limitované množství

Ekonomické myšlení – průřez historií

• první popis přirozeného a racionálního konání – antika → Platon, Aristoteles

• merkantilisté

  • první ekonomické soustředěné vědění

  • v 16. a 17. století → období vzniku centralizovaných států, byrokracie, náboženských válek, počátky kolonizace → velké výdaje (zadluženost panovníků)

  • tehdy – nejlepší ekonomové → jejich chápání:

    • bohatství je spojeno s penězi, drahými kovy

    • bohatství státu se zvětšuje úměrně s množstvím nahromaděných drahých kovů – jakým způsobem je lze získat a hromadit? → zahraniční obchod, aktivní platební bilance

    • toho lze dosáhnout hlavně zákazem vývozu surovin (mají sloužit pro vlastní domácí výrobu), zákaz vývozu bohatství (ochuzuje stát), uvalení vysokých cel na dovoz domácího zboží (každý stát podporuje domácí výrobu a snaží se o potlačení výroby ostatních → tzv. ochranářská obchodní politika), podpora (státní) manufaktur

    • hlavní zájem na rozvoji hospodářství v zemi (→ vyšší daně)