Otázka č. 12 - Ekonomie
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
odmítá sociální inženýrství → klade důraz na spontánní/přirozený řád(např. jazyk, platí i pro společnosti I pro ekonomiku) – vše, co je nepřirozené, je krátkodobé a brzy je převálcování spontánním řádem
keynesiánská škola
1929 – Velká hospodářská krize
- zásadním způsobem ovlivnila ekonomii jako vědu
- zásadní obrat od liberalismu
- počátky v USA (New Deal) za Rosswelta, dominuje v poválečném období (70. léta)
→ postupem času – teorie se zvrhla → zadlužování států (ve 20. letech neexistoval schodkový rozpočet)
John Maynard Keynes (1883 – 1946)
jeden z prvních ekonomů, který hledal řešení krize jinde, než v liberalismu
vytvořil ekonomickou teorii, kterou uchvátil celou generaci ekonomů (hlavní otázka – původ dlouhotrvající krize)
počátky krize – spojeny s objemem poptávky (tzv. paradoxní úspor)
pokud člověk neutrácí, navyšuje množství svých zisků (z větších úspor větší úroky) → všichni okolo ale utrácet musí, pokud začnou spořit všichni, sníží se všeobecná poptávka → peníze budou ležet v bankách → snižování ceny podniků, snižování mezd → lidé nebudou moci spořit → kontraproduktivní, nevede ke zvýšení úspor
spořivost – ekonomická neřest, protože nepodporuje ekonomiku
definoval zákon klesajícího sklonu ke spotřebě (s rostoucím důchodem se snižuje sklon lidí ke spotřebě → smrtelná hrozba kapitalismu – bez spotřeby není zisk, bez zisku nevznikají technologie a nedochází k hospodářskému růstu)
zásadní: plná zaměstnanost (je třeba zařídit míru spotřeby) – zařizuje stát (např. státní zakázky)
není důležité, na co peníze jdou, ale že je lidé budou moci utratit
už ne laissez faire, ale státní intervencionalismus (podpora spotřeby, navyšování míry oběživa i za cenu inflace)
monetaristé
považují keynesiánství za velké nebezpečí pro státní finance a daňovou politiku
hlavně v 80. letech v Anglii (M. Thatcherová) a USA (R. Reagan)
zvýšení výdajů státu vede k vyšší zaměstnanosti a tím i k vyšší spotřebě, ale stát tyto peníze musí zase vybrat (→ daně)
zpět k víře v trh – vnitřní stabilita (dokáže vlastními silami udržovat zaměstnanost, míru spotřeby a úspor, míru investic) → stát nemá příliš zasahovat (hlavně ne měnit množství oběživa v oběhu prostřednictvím centrální banky – emise peněz nedokáže dlouhodobě vést ke zvyšování spotřeby → vede k inflaci a narušování hospodářského cyklu)
představitel: Milton Friedman
Ekonomické systémy a sektory
ekonomický systém může být:
uzavřený – nemá žádné vnější ekonomické vztahy (neúčast na mezinárodním obchodu)
otevřený – zboží, služby, všechny výrobní faktory se pohybují přes hranice
typy ekonomických systémů:
zvykový
dnes se vyskytuje pouze u některých primitivních národů
veškeré ekonomické chování je založeno na tradicích a zvycích