Otázka č. 12 - Ekonomie
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
fyziokraté
Francie, 18. století
odmítají merkantilismus (vytýkají – nenavyšuje bohatství země, získává-li země z obchodu peníze určité hodnoty, ztrácí tím zboží stejné hodnot, které vyvezla → míra bohatství je konstantní, jen se přesouvá z jedné sféry do druhé)
razí myšlenku ekonomického liberalismu (→ laissez faire – nechat běžet, nezasahovat)
jediný zdroj národního bohatství („čistý produkt“) – zemědělství (člověk je spojen s přírodou a dokáže vytvořit nové bohatství) – řemeslníci přepracovávají již existující hodnotu (zajištění obživy, ale jejich práce nepřináší novou hodnotu)
tzv. kvantitativní teorie peněz
Anglie, 17. století
představitelé: J. Locke, D. Hume
jádro – tvrzení, že množství peněz v zemi neovlivňuje bohatství země, ale pouze kupní sílu peněz (tj. při zvýšení množství peněz ve státe se snižuje kupní síla peněz, dochází k inflaci → zvýšení našich platů → budeme si moci každý nakupovat dvojnásobek co dříve?- ne, neexistuje ani tolik zboží, neměl by ho kdo vyrobit – vše pouze podraží – za stejnou věc budeme platit více – peníze ztratily hodnotu)
dokazuje se tím, že není možné dlouhodobě dovážet bohatství, protože se vytrácí v inflaci (i dnes např. když‚ ČNB vydává měnu – vede k inflaci)
klasická škola
konec 18. století, celé 19. století
škola, která stojí i za dnešním pojetím ekonomie jako vědy
představitelé: Adam Smith, Thomas, Malthuse, David Ricardo
Adam Smith (1723 – 1790)
nejdůležitější představitel
dílo Pojednání o podstatě a původu bohatství národů
→ vrcholné dílo ekonomického liberalismu (příp. globalizace)
→ znovu nastoluje otázku po bohatství národa (souhrn individuálních bohatství – národní bohatství roste, pokud roste bohatství jednotlivce)
→ růst jednotlivce je podmíněn vlastním úsilím, motivací k práci, spořením, investicemi → dobrovolné jednání jednotlivce, sledování vlastních zájmů, egoismus
→ egoismus každého je skrze trh (tzv. neviditelnou ruku trhu) uspokojován a nasměrován k určité činnosti
→ neviditelná ruka trhu – dokáže uspokojovat zájmy všech individuí, přitom rozšiřovat individuální a tím i národní bohatství
→ dělba práce - faktor hospodářského pokroku
- každý je přirozeně nasměrován k práci na tom (ruka trhu), z čeho má největší užitek, jaké má nejlepší předpoklady
- dokonalost → co největší trh – možnost užší specializace (→ výhody, lepší podmínky,…)
Thomas Malthuse (1766 – 1834)
je pesimističtější než A. Smith
populační teorie – ústřední myšlenka: tvrzení, že s rostoucím bohatství roste i počet populace (→ toto bohatství se rozprostře mezi větší počet lidí a je opět konstantní v poměru na hlavu) → lidstvo nemůže nikdy zbohatnout
David Ricardo (1772 – 1823)