Filozofická antropologie
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Claude Lévi-Straus [lévi strós] – porovnával strukturu vědeckého a mýtického (nevědeckého) myšlení, poukazoval na soběstačnost přírodního myšlení, které je bohatší
Michel Foucault [fukó] (1926–1984)
Francouzský filozof a psycholog, zpracoval analýzu vědění
Dějiny šílenství v době osvícenství, Archeologie vědění
Zavádí pojem epistémé = systém, řád, který předem reguluje, čím se zabývá vědění člověka (nutí člověka myslet určitým předpojatým způsobem), ke změně epistémé dochází skokem
Základní epistémy jsou 3:
renesanční – základním principem je podobnost
klasická – základním principem je tabulka
moderní – základním principem je znak
Epistémé doprovází diskurs = určitým způsobem argumentovaný dialog uvnitř kultury (formuluje, o čem má člověk hovořit)
Shrnutí: epistémé – o čem má člověk přemýšlet, diskurs – o čem má člověk hovořit
Racionalitu chápe jako rozhovor, způsob promluvy, nejde o nic nadřazeného ani výjimečného
Jacques Derrida (1930–2004)
Francouzský filozof
Rozpracoval původní strukturalismus – jazyk je systém znaků
Znaky jsou však vzájemně odlišeny (diferencovány), což tvoří základ komunikace
Nic není dáno předem, vše je výsledkem hry, skutečnost je hra, která nemá smysl
Svět chápe jako labyrint, v němž se setkáváme ne s věcmi, ale s jejich obrazy
Jean-Francois Lyotard [lijotár] (1924–1998)
Francouzský filozof, působil v Alžírsku
Postmoderní situace – charakteristické znaky současnosti
Vysvětlení civilizace – dříve pomocí mýtů, později racionální vědou, rozumem
Dnes veškeré komentáře nejsou přesvědčivé, z čehož vyplývá krize metafyziky ve filozofii
Existuje pluralita názorů, myšlenek, příběhů, které pozbývají svou platnost
Výpovědi o světě jsou rozdílné a málo srozumitelné „Všechno je možné.“
Filozofie ztrácí svou původní platnost, již není „vědou věd“ ani ideálem vzdělání
Svět nemá žádné hranice ani cíle
Východiskem z této situace by mohla být „cesta zpět“, návrat do dětství (analýza, rozpomínání se, vnímání světa stejným způsobem jako v dětství)
Další představitelé:
Wolfgang Welsch [velš]
Německý filozof, byl zastáncem i kritikem postmoderny
Umberto Eco [eko] (1932)
Italský filozof a spisovatel, profesor na univerzitě v Bologni
Rytíř Řádu velkého kříže za zásluhy pro Italskou republiku
Jméno růže
Foucaultovo kyvadlo
Ostrov včerejšího dne
Tajemný plamen královny Loany
Pražský hřbitov
Jan Mukařovský (1891–1975)
Český estetik, literární teoretik
Představitel českého strukturalismu
Člen Pražského lingvistického kroužku
Bohuslav Havránek (1893–1978)
Český filolog, bohemista
Představitel Pražského lingvistického kroužku
Strukturalismus, Stručná mluvnice česká pro střední školu (spolu s A. Jedličkou)