Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Otázka č. 25- Empirismus a racionalismus

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (106,5 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

23) Empirismus a racionalismus Novověká filosofie 17. stol. – 1. pol. 19. stol. baroko – období velkých protikladů, kontrastů vznik nového názoru na svět – člověk je dál, obava ze smrti velké společenské změny, rozvoj kapitalismu, emancipace měšťanstva filosofie se rozvíjí mimo církevní řády – není na církvi závislá rozvoj v národních jazycích, latina ustupuje do pozadí vazba filosofie na přírodní vědy, opírá se o přírodní vědy nejvíce matika,geometrie většina filosofů se zabývá poznáním (gnoseologií): empirismus („empiria“ = zkušenost) - upřednostňuje smyslové poznání světa před rozumem -rozum přináší jen zmatky -rozvoj hlavně na ostrovech (VB) racionalismus („racio“ = rozum) -racionalisté se domnívají, že smysly jsou zdrojem omylů, svět lze správně poznat jen na základě rozumu -rozvíjí se na kontinentu (francouzský, holandský, německý) Empirismus Francis Bacon 1561 –1626 →časově patří mezi renesanční filosofii, jeho názory jsou však pokrokové → zakladatel empirismu =Shakespeare? (literární nadání, fantazie) stoupenec induktivní metody poznání (→ pokusy) Lord kancléř – stáhl se → věnoval se zcela filosofii (chtěl reorganizovat celý vědní systém) ovlivnil J.A. Komenského říká, že společnost by měli řídit vědci „Přátelství násobí radost a dělí žalost.“ „Člověk umírá tolikrát, kolikrát ztratí přítele.“ „Šťasten, kdo zemře dříve, než sám začne volat smrt, aby si ho vzala.“ experimenty, pokusy (tkáň) zabýval se poznáním, odsuzoval scholastiku kritika omylů a iluzí, jimiž jsou lidé ovládání během poznání, tyto omyly nazývá „idoly“ → učení o idolech: idoly rodu -základ v lidské přirozenosti -lidé vytvářejí soudy o přírodě podle analogie se svými vlastnostmi (to, jak vnímáme my se snažíme převést na přírodu) idoly jeskyně -základ v lidské přirozenosti (individuálně v každém z nás) -spočívají v individualitě jedince (→ podle sebe soudím tebe) idoly trhu -základ v nesprávném používání jazyka idoly divadla -nekritické přebírání teorií od autorit Dílo: Nové Organon Nová Atlantida (→ T. More, T. Campanella) Sensualismus sensus = počitek =gnoseologický směr, který odvozuje veškeré naše poznání z počitků druh empirismu již od starověku Materialistický sensualismus obecně chápe smyslová data důsledně jako obraz vnějšího světa Thomas Hobbes 1588 – 1679 filosof, politolog podstatnou část života prožil v době anglické revoluce → úvahy o společnosti názoryspolečnost pro život společnosti má největší význam dokonalý právní pořádek a fungující stav státních organizací, pokud tyto dva pilíře nefungují, dochází k chaosu, poté se člověk na základě pudu sebezáchovy a rozumu rozhodne svého přirozeného práva vzdát a uzavírá (hypoteticky) společenskou smlouvu vývoj společnosti: → stav nesvobody → pravidla: před zákony – „přirozený stav“/stav nesvobody – chaos (každý si může dělat co chce, ale nevíme, co se komu stane) „Homo homini lupus“ – Člověk člověku vlkem vznik společenské smlouvy – něčeho se vzdáme a něco získáme ideál: absolutistická monarchie v čele všeobecné uznávaná autorita, nejlépe monarcha, který má absolutní moc jakýmkoliv dělením moci vzniká „stát ve státe“ a tedy i možnost občanské války Hobbes útočí na postavení církve – ta se má podle něj přizpůsobit „V lidské mysli nemůže být nic, co nebylo započato v některém z našich smyslů.“ Dílo: Leviathan (zde shrnuje své názory) John Locke 1632 – 1704 filosof, politolog jeho názory jsou považovány za vrchol anglického sensualismu domnívá se, že „v rozumu není nic, co by dříve nebylo ve smyslech. V rozumu jsou navíc zobecňující pravdy a názory.“ (to už se objevuje u Hobbse) názory na člověka: polemizuje s těmi, kteří se domnívají, že člověk přišel na světs vrozenými předpoklady – idejemi (něco dokonalého, co vložil do Bůh) → kritika Descarta člověk přichází na svět jakonepopsaná deska –tabula rasa celý duševní vývoj člověka je výsledkem vychování a působení vnějšího světa ve vztazích mezi lidmivyzývá k toleranci myšlenky o výchově –praxe má mít přednost před teorií všichni lidé byli stvořeni, aby si byli rovni názory na společnost (viz Dvě pojednání o vládě): zkušenost z počátkem poznání: smyslová zkušenost – informace o světě vnitřní zkušenost– informace o nás (naše jednání, stavy, prožitky) rozum jen třídí a skládá poznatky zkušenosti (z jednoduchých idejí – produkty zkušenosti – vytváří složitější ideje – produkty rozumu) složené ideje: mody neexistují samostatně, váží se na substance → čas, prostor, krásax ošklivost,… substance -podstaty nosičů modů, nepoznatelné, „výmysl rozumu“ relace -vztahy mezi substancemi, mody,… → rozdílnost x identita, rovnost x nerovnost, kauzalita,… druhy poznání: intuitivní -nejdokonalejší, bezprostřední → kruhx trojúhelník, černáx bílá,… důkazní(= demonstrativní) -poznání přes jiné ideje – důkazní postupy → dokazování ve vědě přes jiné poznatky smyslové -nejméně spolehlivé Dílo: Esej o lidském rozumu Dvě pojednání o vládě → Druhé pojednání o vládě: -klasik liberalismu (první systematická obhajoba) - přirozený stav (původní stav – pravěk) → rovnost, svoboda, ale nejistota (x T. Hobbes) -společenská smlouva – založen stát usiluje oomezenou státní moc a pokud vláda nedodržuje pravidla, pak mají lidé právo ji změnit →revoluce je spravedlivá, pokud stát neplní své funkce zákony jsou vytvořeny zástupci lidu a v jeho prospěch dělba moci – výkonná, soudní, federativní (zahraniční politika) -všichni lidé mají nezcizitelná práva, která jsou na vládě nezávislá: právo naživot právo nasvobodu právo namajetek Idealistický sensualismus pokládá počitek nejen za jediný pramen, nýbrž také za jediný předmět poznání popírá zcela existenci vnějšího světa nebo alespoň jeho poznatelnost představitelé Berkeley i Hume ovlivnili pragmatismus a pozitivismus agnostika – objektivní poznání není možné George Berkeley 1685 – 1753 irský filosof a teolog (teologii vystudoval, v závěru života se stal anglikánským biskupem v Irsku) věřil v existenci Boha působil jako univerzitní profesor část svého života prožil jako křesťanský misionář (Bermudy) filosofie sn

Témata, do kterých materiál patří