Otázka č. 25- Empirismus a racionalismus
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
před zákony – „přirozený stav“/stav nesvobody – chaos (každý si může dělat co chce, ale nevíme, co se komu stane)
„Homo homini lupus“ – Člověk člověku vlkem
vznik společenské smlouvy – něčeho se vzdáme a něco získáme
ideál: absolutistická monarchie
v čele všeobecné uznávaná autorita, nejlépe monarcha, který má absolutní moc
jakýmkoliv dělením moci vzniká „stát ve státe“ a tedy i možnost občanské války
Hobbes útočí na postavení církve – ta se má podle něj přizpůsobit
„V lidské mysli nemůže být nic, co nebylo započato v některém z našich smyslů.“
Dílo:
Leviathan (zde shrnuje své názory)
John Locke
1632 – 1704
filosof, politolog
jeho názory jsou považovány za vrchol anglického sensualismu
domnívá se, že „v rozumu není nic, co by dříve nebylo ve smyslech. V rozumu jsou navíc zobecňující pravdy a názory.“ (to už se objevuje u Hobbse)
názory na člověka:
polemizuje s těmi, kteří se domnívají, že člověk přišel na svět s vrozenými předpoklady – idejemi (něco dokonalého, co vložil do Bůh) → kritika Descarta
člověk přichází na svět jako nepopsaná deska – tabula rasa
celý duševní vývoj člověka je výsledkem vychování a působení vnějšího světa
ve vztazích mezi lidmi vyzývá k toleranci
myšlenky o výchově – praxe má mít přednost před teorií
všichni lidé byli stvořeni, aby si byli rovni
názory na společnost (viz Dvě pojednání o vládě):
zkušenost z počátkem poznání:
smyslová zkušenost – informace o světě
vnitřní zkušenost – informace o nás (naše jednání, stavy, prožitky)
rozum jen třídí a skládá poznatky zkušenosti (z jednoduchých idejí – produkty zkušenosti – vytváří složitější ideje – produkty rozumu)
složené ideje:
mody
neexistují samostatně, váží se na substance
→ čas, prostor, krása x ošklivost,…
substance
- podstaty nosičů modů, nepoznatelné, „výmysl rozumu“
relace
- vztahy mezi substancemi, mody,…
→ rozdílnost x identita, rovnost x nerovnost, kauzalita,…
druhy poznání:
intuitivní
- nejdokonalejší, bezprostřední
→ kruh x trojúhelník, černá x bílá,…
důkazní (= demonstrativní)
- poznání přes jiné ideje – důkazní postupy
→ dokazování ve vědě přes jiné poznatky
smyslové
- nejméně spolehlivé
Dílo:
Esej o lidském rozumu
Dvě pojednání o vládě
→ Druhé pojednání o vládě:
- klasik liberalismu (první systematická obhajoba)
- přirozený stav (původní stav – pravěk) → rovnost, svoboda, ale nejistota (x T. Hobbes)
- společenská smlouva – založen stát
usiluje o omezenou státní moc a pokud vláda nedodržuje pravidla, pak mají lidé právo ji změnit → revoluce je spravedlivá, pokud stát neplní své funkce
zákony jsou vytvořeny zástupci lidu a v jeho prospěch
dělba moci – výkonná, soudní, federativní (zahraniční politika)