Úvod do studia HV
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Historiografická hudební věda
Hudební historiografie – zabývá se dějinným vývojem hudebních kultur, národů, skladatelských škol, životem a dílem skladatelů, proměnami interpretační praxe
Heuristika – evidence, klasifikace a kritika hudebních pramenů, vydávání = kritická edice
Hudební paleografie – nauka o hudební notaci (též teorie hudebního zápisu) je zaměřena na charakteristiku, kvalifikaci a klasifikaci různých notačních systémů
Systematická hudební věda
Hudební ikonografie – vyhledává, analyzuje a interpretuje výtvarná vyobrazení hudebních nástrojů a provozování hudby
Organologie – nauka o stavbě, vlastnostech a historickém vývoji hudebních nástrojů
Hudební akustika – zabývá se fyzikální podstatou hudby, hudebních nástrojů a prostorů; podložkou akustiky je hudební elektroakustika – zaměřuje se na problematiku zvukového záznamu, přenosu a reprodukce
Hudební fyziologie – zabývá se stavbou a funkcemi lidského sluchu a hlasu
Hudební psychologie – zabývá se psychologickým procesem a psychický stavem posluchače při vnímání hudby; zkoumá hudební nadání, účinek hudby a hudebního díla na člověka
Hudební teorie – zabývá vnitřními zákonitostmi uspořádání tónového materiálu (melodika, tektonika, dynamika, kinetika, nauka, harmonie, kontrapunkt, hudební forma)
Hudební estetika – zabývá se objektivním hodnocením zákonitostí a podmínek hudebního krásna
Hudební sociologie – pohlíží na hudbu jako na sociální jev, zkoumá společenskou podstatu hudebních jevů (vkus, generační problémy, davové chování…)
Etnomuzikologie – zabývá se lidovou i umělou hudbou mimoevropských národů, zkoumá veškeré aspekty všech známých hudebních kultur, usiluje o podporu a zachování lidových tradic, vyhledává a analyzuje obecné hudební jevy společné všem hudebním kulturám
Hudební pedagogika – samostatná disciplína, cíle, metody a problémy HV
HUDEBNÍ PEDAGOGIKA
Historie a současnost
Vliv na vývoj hudebně-pedagogického myšlení
Globální, historická a filozofická situace a její vývoj od počátku 19. Století
Vývoj samotné hudby
Antika
Výchozí ideál – tzv. kalokagatia (krásné a dobré, krása duše i těla) hudba jako jeden z faktorů harmonizujících osobnost člověka
Učení o éthosu – jistým hudebním útvarům (např. módy) byly připisovány vlivy konkrétních emočních vlastností a stavů
4. -15. Století
Zásadní vliv na evropskou hudební kulturu měly křesťanské instituce (klášterní scholy cantorum)
16. A 17. Století
Partikulární školy
Literátská bratrstva
¨jezuitské a piaristické školství
Fundace
Zámecké a chrámové kapely
Osobnosti:
Jan Blahoslav (1523-1571)
Jan Ámos Komenský (1592 – 1670)
Adam Michna z Otradovic (cca 1600 – 1670)…
18. A přelom 19. Století
Školské reformy (Marie Terezie)
Vedle církevních škol také městské školy (kantoři)