Otázka č. 25- Empirismus a racionalismus

- všichni lidé mají nezcizitelná práva, která jsou na vládě nezávislá:

1. právo na život

2. právo na svobodu

3. právo na majetek

1. Idealistický sensualismus

   • pokládá počitek nejen za jediný pramen, nýbrž také za jediný předmět poznání

   • popírá zcela existenci vnějšího světa nebo alespoň jeho poznatelnost

   • představitelé Berkeley i Hume ovlivnili pragmatismus a pozitivismus

   • agnostika – objektivní poznání není možné

George Berkeley

• 1685 – 1753

• irský filosof a teolog (teologii vystudoval, v závěru života se stal anglikánským biskupem v Irsku)

• věřil v existenci Boha

• působil jako univerzitní profesor

• část svého života prožil jako křesťanský misionář (Bermudy)

• filosofie

  • snaha čelit nastupujícímu materialismu a ateismu

  • zabývá se noetikou/gnoseologií (= poznáním) domnívá se, že svět námi poznaný jsou pouze naše duchovní představy o něm, ve skutečnosti žádný objektivní svět neexistuje → Bůh vložil do našeho vědomí představy a informace o světě

• představitel subjektivních idealistů

• „Esse est percipi“ = Existovat znamená být vnímán → agnostický názor (víra v člověka a jeho orientaci ve světě klesá → jedinou spolehlivou silou, „majákem“, je Bůh)

→ solipsismus

• krajní projev agnostiky

• tvrzení o závislosti existence věcí na existenci individua, které danou věc vnímá

Dílo:

• Pojednání o základech lidského poznání

David Hume

• 1711 – 1776

• filosof, historik

• pohyboval se ve vládních a diplomatických kruzích

• představitel agnostiky – tvrdí, že je něco – Bůh – co je nepoznatelné

• představitel skepticismu → ovlivnil I. Kanta

• rozvíjí názory Berkeleyho, neuznává ani objektivní svět, nevidí v něm žádný řád ani zákonitost

• chce, aby se filosofie vrátila k počátkům

• nezabývá se poznáním vnějšího světa, ale našim duševnem, tzn. obsahem vědomí, který se dělí na dvě třídy (jednoduché představy):

1) dojem = impression

- živé, aktuální, silné

- vnímáme je

2) ideje = ideas

- odlesk, vzpomínání (→ představy)

- do paměti vtištěné kopie dojmů → jednoduché, složené

- jednoduché – jednotlivé prvky, věci

- složené – víc věcí dohromady (př. anděl – falešná představa)

• chce, abychom vše vnímali tak, jak to je, vnímat to reálné

• neuznává základní kauzální (příčinnou) souvislost → kritika kauzality:

• vztah mezi jevy světa, z nichž jedním je příčina a svou existencí plodí následek

• kauzalita je empirická zkušenost

• zkušenost nikdy nenahlíží podstaty, jen pravidelnost

• kauzalita je pravidelný časový sled událostí

• kauzalitu nelze dokázat (vysvětlit její podstatu), lze ji jen předpokládat (na základě minulé zkušenosti)

• nepopírá kauzalitu, jen ukazuje omezenost empirického poznání

Dílo:

• Dějiny Anglie

• Pojednání o lidské přirozenosti

Racionalismus

Francouzský racionalismus

René Descartes

• 1596 – 1650

• považován za jednoho z nechytřejších lidí světa

• francouzský matematik, filosof, fyzik

• šlechtic

• vůdčí postava francouzského racionalismu, kritik scholastiky

• setkal se s J.A. Komenským (→ pansofismus – sjednocení Evropy v míru)

• preferuje rozumové = přirozené poznání (snaha prosadit přirozené poznání ve vědě)

  • přeceňuje rozum, podceňuje smysly

  • i přesto je kritický – připouští, že se rozum může odchylovat