Filozofická antropologie

Filozofická antropologie

Charakteristické znaky

• Zkoumá otázky týkající se člověka a jeho podstaty

• Prolíná se s jinými filozofickými směry, které se zabývají člověkem (existencialismus, marxismus)

• Navazuje na filozofii L. Feuerbacha, K. Marxe, S. Kierkegaara

• Představitelé: Max Scheler, Arnold Gehlen, Helmuth Plessner, existencialisté

Max Scheler [šeler] (1874–1928)

• Zakladatel filozofické antropologie, idealista

• Německý filozof, lékař, spisovatel

• Ovlivněn fenomenologií

• Podstata a formy sympatie, Člověk a dějiny, Postavení člověka v kosmu

Řád lásky

• Než se člověk stane poznávajícím jsoucnem, je milujícím jsoucnem (byli jsme nějak upoutáni předmětem, který jsme chtěli poznávat)

• Jde o projev lásky, sympatie

Láska

• Je citové pnutí, které rozhoduje o zaměření na věc, teprve po ní následuje poznání

• Je dynamický proces, který není ukončen, je však uspokojen láskou k Bohu

• Je to pohyb vlastní určitému jsoucnu, které se váže na jiné jsoucno

Ordo amoris

• Vazby jednotlivých jsoucen vytvářejí určitý řád, který je spjat s osudem člověka – ordo amoris, tento řád je podstatou bytí

• Je říší uspořádaných hodnot věcí:

• Hodnoty příjemného a nepříjemného

• Hodnoty životní

• Hodnoty duchovní a náboženské

• Hodnoty svatosti

Podstata člověka je vymezena i duchem

Arnold Gehlen (1904–1976)

Pojetí člověka

• Člověk je zranitelná a slabá bytost

• Po svém narození vyžaduje velmi dlouhou péči, než je schopen přizpůsobit se okolí

• Tuto slabost kompenzuje technikou a kulturou

• Je však zpětně technikou a kulturou ovlivněn a podléhá automatismům

(Celková primitivizace, ztráta bezprostřednosti, odpovědnosti, odcizení)

Helmuth Plessner (1892–1985)

• Usiluje o zařazení člověka do organické přírody

• Člověk nemusí být jedinou životní formou, která je vedena rozumem

• Odmítá redukování člověka jen na bytost přírodní či duchovní

Postmoderní filozofie

Charakteristické znaky

• Současný svět je pro člověka velmi složitý, je obtížné se v něm orientovat

• Pro filozofii 20. století je charakteristická pluralita filozofických přístupů

• Svět je mnohostranně propojen – ekologicky, ekonomicky, informačně

• Mění se role filozofie v životě lidí

• Mění se vzájemný vztah filozofie a vědy

Postmodernismus

• Vzniká v 70. l. 20. století

• Zpochybňuje intelektuální nadřazenost západní civilizace a racionality

• Cíle moderny (novost, originalita, vůdčí postavení) jsou odmítány

• Kriticky se obrací k rozumu

• Hovoří o obnovení paměti (cesta zpět, do dětství)

• Usiluje o spravedlnost přístupů a stanovisek

• Svět bere jako hru, kterou neomezeně vymýšlíme

• Odmítá transcendentální myšlení a jednání (ideje a cíle)

Strukturalismus

• Je spojen s jazykovědou, estetikou a literární teorií

• Vznik strukturalismu ovlivnil:

Ferdinand de Saussure [sosýr] – jazyk tvoří určitý systém, který se skládá z významových jednotek – znaků