Filozofie 19. a 20. století, religionistika

25. FILOZOFIE 19. a 20. STOLETÍ, RELOGIONISTIKA

Přehled základních směrů filozofie 19. a 20. stoletÍ

Religionistika - hlavní světová monoteistická náboženství

FILOZOFICKÉ SMĚRY 19. STOLETÍ

→rozvoj věd – důraz na společnost

Pozitivismus

• hlavní otázka: Co věda přináší společnosti, odmítá metafyziku, vychází z daností faktů

• tzv. z pozitivního = to co je skutečné, můžeme jednoznačně definovat a je to užitečné, ODMÍTÁ, to co pozitivní překračuje

• věda musí být užitečná

→ AUGUSTE COMTE

• klasifikoval vědy podle objektivity poznání (1. matematika, 2. Astronomie, 3. Fyzika, 4. chemie, 5. biologie, 6. sociologie), psychologii za vědu nepovažoval

• velký význam přikládal sociologii – Sociální statika – sociální struktura společnosti, Sociální dynamika – Předvídá vývoj společnost

Marxismus

• Karl Marx, Bedřich Engels

• dialektický a historický materialismus (Dialektický → Svět se řídí dialektickou zákonitostí – boj protikladů, Historický → historie společnosti je bojem o vlastnictví výrobních prostředků)

• Problém společnosti → existují třídy, které svádí boje o prostředky → nejvyšší třída vykořisťuje→ CÍL: beztřídní společnost → Prostředek: násilná revoluce (LENIN)

• Socialismus – společnost bez soukromého vlastnictví

• Dílo – Komunistický manifest

Iracionalismus

• Odmítá vůdčí roli rozumu → všechny vědecké objevy nepřinesly společnosti NIC→ protože se stále válčí → nesmíme se spoléhat na vědu, ale na VŮLI

• Artur Schopenhauer – Vůle je chtění → stále po něčem toužíme a to nám přináší bolest, utrpení, stálou nespokojenost (nesvobodu)

FILOZOFICKÉ SMĚRY 20. STOLETÍ

• Prudký rozboj věd, nové objevy (DNA, antibiotika)

• Věda se specializuje (Filozofie také), co je vědecké a co není

• Reaguje na problémy zla ve světe → světové války, dbá se na SPOLEČNOST

• Filozofie se mícha s beletrií

Novopozitivismus

• Navazuje na pozitivismus

• Snaží se o to, aby vědecké výroky měly smysl a šlo jasně rozlišit, zda jsou pravdivé či nepravdivé

• Řeší problém vědy a jazyka, to co je vědecky ověřitelné = vědecké

Kritický racionalismus

• Nelze říct, co je přesně PRAVDA a NEPRAVDA – věda se vyvíjí a některé vědy lze změnit

• Kritizuje dogmata – např. nadřazenost árijské rasy, vůdčí role Komunistické strany…

• Vysvětluje rozdíl mezi ideologii a filozofií (Filozofie je otevřená, ideologie daná)

• Karl Raimund Popper – Otevřená společnost a jejich nepřátelé, kritizuje komunismus

Pragmatismus – Pragma = věc „synonymum pro konzumní společnost“

• Kritériem vědy je věcnost a užitečnost

• To co je užitečné a realizovatelné je pravdivé

• Věda by měla být diskutována

• Pozitiva – Zavádí myšlenkové experimenty, brainstorming

• John Dewey /ďjů/ -(dílo: Demokracie a výchova)

  • Projektové vyučování (Studenti na univerzitách řeší praktické problémy společnosti, vypracují na to projekt)