Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Otázka č. 22 - Sofisté a klasická filosofie

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (33,16 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

22) Sofisté a klasická řecká filosofie 5. – 4. Století př.n.l.500-449 př.n.l. – řecko-perské válkyuprostřed 5.století př.n.l. za vlády Periklea - ,,zlatý věk“ Athénv nejvyspělejších městských státech nastoleno demokratické zřízenívýchova a vzdělávání se v jednotlivých městských státech liší, ale společné prvky: -orientace na praktické potřeby státu -silná tendence k racionalismu -úsilí o harmonický rozvoj tělesné i duchovní stránky člověka -pouze pro svobodné, nesvobodní pouze připravování pro výkon svých povinností – fyzická práce -2 výrazně odlišné systémy výchovy a vzdělávání: spartský, athénský -athénský způsob vzdělávání: - ideál kalokagathie – kalon(krásné) to agathon (dobro, idea dobra) - Solónovy zákony(6. st.př.n.l.)postiženi tím rodiče, kteří se o výchovu řádně nestarali ( rodiče pak bez nároků na podporu ve stáří) -sirotkům (rodiče zahynuli v řecko – perských válkách) hradil náklady na vzdělání stát -do 7 let výchova v rodině ( otec) -7 -14 let: elementární, základní škola – již od 5.st.př.nl. - předměty: tělocvik, čtení, psaní, počty, hudba, tanec, zpěv -vyšší školy – doloženy od 4.st.př.n.l. První gymnásia – gymnasion (stavěl provozoval stát): příprava mladíků od 15 do 17 let -kromě tělesné přípravy: gramatika, geometrie, aritmetika, muzika, astronomie -na sklonku klasické doby existovala v Athénách 3 gymnasia,Akademie (zal. Platónem r.367 př.n.l. uzavřena Justiniánem r.529 př.n.l.) -Lykelon – zřídil Aristoteles, Kynosargés (kynikové) -Efébie: původně 2 roky vojenské služby (18-20 let), později změna v další výchově sebevzdělávání -sofisté: vedle ,,institucionálního“ vzdělávání Sofisté -jsou jedním z nejdůležitějších směru/ skupin z období klasické filosofie - ústředním předmětem není zkoumání přírody, nýbržčlověk a společnost- v 5. století skepse z poznání Prótagorás (5. stol.) -„mírou všech věcí je člověk, jsoucích, že jsou, nejsoucích že nejsou“-pravda-etika-estetika- záleží na tom, co člověk považuje za krásné, tedy neexistuje měřítko – první zásadně formulovanýestetický relativismus-umění-eristika: umění dokazování omylu; Sokratés usvědčí z omylu každého – učil kvůli pravdě ne kvůli mzdě; sofistům nejde o pravdu, ale jen o to přesvědčení; sofisté (učitelé-filosofové, kteří učili za peníze) x tomu Sokratés učí pro samu podstatu poznávání (není to příliš romantické?), mzda není hodna řeckého občana Gorgiás noetické skepse - skepse z hlediska, jestli poznání je "spolehlivé" mezníky noetické skepse: 1. nic není 2. kdyby něco existovalo, nemohlo by to být poznáno 3. kdyby to mohlo být poznáno, nemohlo by to být sděleno odpůrci Sofistů hovořili o jejich noetických skepsích jako o slovních hříčkách (sofismatech)kritizují je za to, že neuznávají všeobecně platné mravy a zákony a že hovoří o relativní pravdě Sokratés - zásadní dělení filosofii na předsokratovskou a posokratovskou (dle Nietzscheho zavinil S. úpadek filosofie tím, že jí dal etický rozměr) Sokratés 470–399 př. n. l. - charakteristika Sokratova života: poslušnost vůči bohuneustálé hledání pravdy – božský úkol; nedostatečnost lidského věděnívyzývá spoluobčany k tomu, aby se starali nejen a svá těla a bohatství, ale také o svou duši, a hledali pravdu -sokratovská metoda- v centru jeho filosofie stojíotázka po dobru a ctnosti- o jeho posledních chvílích je Platónův dialogKritón-Sokratovské pojetí krásy:- 4 základní složky řeckých ctností:sebekázeň, zbožnost, statečnost, spravedlnost- tu zůstává problém otevřen:krásné je obtížné- dále ještě: zobrazení věcí může napodobit i jejich duši (= i to co nevidíme) Platón Platón 427–347 př. n. l. - usiluje o obhajitelné propojení světa jako ustavičné proměny (Herakleitos) a světa jako neměnného (Eleatská škola-Spisy – dialogy pod vlivem Sokratovým – ještě ne teorie idejíakademie –Ústava, Faidros – o kráse a idejích; nesmrtelnost duše, převtělování; tělo jako hrob duše; rozdíl mezi tímto a oním světem; = dualismus -teorie bytípovaha všeho jsoucna:- 1)ideje- 2)skutečnosti fyzikálního a praktického světa- 3)stíny-příměrPodobenství o jeskyniduše – tělo a duše jsou ostře odděleny, tělo je hrob duše; koncepce vrstevnaté duše 1) žádostivá duše – chtíč – nejvíce spoutaný tělesností2) duše vášnivá, srdnatá mysl3) duše rozumná pojem umění-umění je napodobování- stůl = stín ideje; obraz stolu = stín stínu – dostává se od pravdy ještě dál odsuzuje dokonalou iluzi a nápodobu – hledá nejen shodu vnějších forem, ale i vnitřní významy; možnosti napodobení – umění může napodobovat nejen to, co vidíme, ale i to, co nevidíme = kubismus maluje podstatu a ne povrch -umění je božské šílenství-tokalos-kalos-techné-mimesisdruhy napodobení a tvoření: 1) nejvyšší forma napodobení je příroda – božské tvoření2) pak božské obrazy a iluze – sny (co vnímáme psychikou)3) pak tvoření reálných věcí – tvoření lidské4) pak lidské obrazy věcí podobné skutečně – věrné kopie, rozměry, barva podobné zdánlivě – perspektiva, ilusionismus krásno-nejvyšší idea =dobro-pravda-krása- podstatou krásy je idea krásy;krásno- krása je nadsmyslová, stejně jako moudrost, a přece se krása „snímá“ na základě schopnosti oka vidět barvu a světlo – zde spojení světla a duchovní krásy (pak v novoplatonismuláska- krása je to, co otvírá člověku duši pro lásku a tím ho vyvádí ze světa „jenomstínů“ k hodnotám světa idejí; stupně lásky: 1) fyzická2) duchovní3) mystická – čistá idea – platónská láska – není kontaminovaná – je nejvyšší krásno a jeho stupně: 1) krásné tělo milované dívky = vzor světské lásky2) krása duše3) krása mravů a zákonů4) krása poznatků a věd5) krásno absolutní – mimo bytí a poznání - utopická představa Platonovy Atlantidy – ideální uspořádání ideálního státu – vládce, výchova, vzdělání, společná správa majetku, společné ženy a děti,… nejvyšší hodnota = pravda; z této ideální společnosti vyhání básníky (s vědomím, že umění má silný vliv na duši) Aristoteles Aristoteles 348–322 př. n. l. - od pohledu si Platon (idealista) a Aristoteles (empirik- dochované spisy – většinou přednášková skripta z Lykeia –Corpus aristotelicum–

Témata, do kterých materiál patří