Otázka č. 22 - Sofisté a klasická filosofie

• 1) duše vegetativní – rostlinná – výživa

• 2) duše smyslová – živočišná – vnímání, pohyblivost

• 3) rozum – činnost duchovní

Etika
= jednání na základě rozhodnutí
- lidským dobrem je činnost duše ve shodě s rozumem
- etické ctnosti jsou dané (směřují vůli k dobru, ukazují cíl) + rozumnost = mravní postoj člověka
- mravní postoj nepramení z rozumového nahlédnutí, nýbrž získává se v praxi – cvičením, zvykem, výukou
- etická ctnost = střed mezi nepatřičnými krajnostmi
Politika
- Aristoteles koncipoval stát jako možný (Platón jako ideální); stát je tu kvůli šťastnému a dobrému životu; je nutné zachovat rodinu a soukromé vlastnictví!
Poetika
- údajně: řada pojednání o umění; dochována pouze Poetika – O Tragedii – však vychází z obecného pojetí umění
- mimésis = nápodoba – umění má zobrazovat skutečnost, nemá ji však popisovat
- jednota děje, času, místa – děj má být jednotný, správně uspořádaný a uzavřený
- katarze = očištění – umění má diváka oprostit tím, že se divák ztotožní s předváděným a odreaguje tak vlastní afekty na jiné rovině
- Aristoteles ve velkém přejímal Platónovy myšlenky
- Aristoteles je zakladatel teorie umění – zabývá se jednotlivými formami umění (formami realizace ideálu krásy)
- pokouší se dospět k postižení toho, co je podstatou umění (dramatu)
- umění vzniká vynalézavým napodobováním zákonů přírody a dovršuje to, co příroda započala – vrozenými dovednostmi = techné
- příroda a umění jsou dvě hlavní hybné síly ve světě – příroda jako plození, umění jako tvoření věcí umělých
- umění = napodobování + láska ke tvoření; napodobování je samotnou podstatou umění
- dle Aristotela však umělec nekopíruje jen povrch a smyslový vjem, ale obohacuje je o to, co chápeme rozumem
- potvrzuje autonomii uměleckého díla: obraz a zobrazovaný předmět se nemusí plně shodovat, neboť má svůj vlastní vnitřní svět
- zdůrazňuje uměleckou svobodu; osvobozuje umělce, ten je ve svém tvoření svobodnější
- metafora – je známkou nadání – tvořit dobré metafory znamená postřehnout podobnosti v protikladných jevech
- hudba je nejnapodobivější ze všech umění – rytmy a melodie se podobají morálním vlastnostem
- malba – portrét – pociťujeme libost, vyhmátneme-li duchovní podstatu pod vnější podobou lidského těla
- tragédie – zde dosahuje funkce napodobování svého cíle – ve svém jednotícím rámci spojuje tragedie větší počet částí a rozmanitější prostředky zobrazování; má 6 organických složek: děj, charaktery, myšlenkový výraz, podívanou, mluvu, hudební skladbu
- katarze – terapeutická léčba – schopnost přijmout tíhu osudu vlastního osudu; očištění od vášní duše – tragedie léčí od škodlivých pocitů; pomáhá nelézt rovnováhu
- hudba a drama snímá břímě duševních strastí a budí zvláštní libost z úlevy; další druh libosti je rozumový prožitek z vnitřního dobra
- umění buď heroické: básník opěvuje krásné, a nebo satirické: zesměšňuje (poukazuje na) ošklivé
libost
- všechno úsilí, které vynakládáme po celý život, směřuje k tomu, abychom nakonec zakusili čistou, trvalou a poklidnou libost
- pocity libosti – nejméně vzrušující jsou pocity libosti vnímané zrakem (malba), protože nejsou založeny na pohybu; avšak poskytují více božské libosti, protože božská libost neobsahuje pohyb
- umění dosahuje svého cíle tehdy, poskytuje-li libost
- avšak to, co je ošklivé a špatné ve světě, může být v umění přijato jako krása
- nejvýznamnějším uměním je umění etiky a politiky – Platónovo umění filosofa-vládce