Manželství - seminární práce

Manželství v různých společenstvích

Seminární práce ze společenských věd

2019/2020

Helena Šlehoferová

Obsah

Úvod

1. Monogamie

2. Polygamie

3. Stejnopohlavní manželství

4. Speciální případy

   1. Manželství k duchům

   2. Nezletilé manželství

   3. Dočasné manželství

Závěr

Úvod

Člověk je sociální tvor. Jednou ze záhadných otázek evoluční sexuologie je, zda je „přirozeně“ monogamní, či polygamní. Díky výzkumům na tuto tematiku se zatím vědci shodují na tom, že jsou muži evolučně polygamní a ženy spíše monogamní.

Co je tedy vlastně manželství? V České republice se jedná o svazek 2 lidí, který je stanoven zákonem a určován společností. Existuje však více forem, než jen svazek s jedním člověkem. Zatímco v západních společnostech obecně platí monogamie, jiné zase povolují polygamii, neboli mnohomanželství. Nově se také objevuje možnost uzavření manželství mezi osobami stejného pohlaví, avšak v České republice mohou tito jedinci uzavřít jen registrované partnerství. Mnohdy se plete, že jde o to samé, avšak se liší v pravomocech.

Manželství se mění na základě struktury, času, hodnoty a cílů různých společenství. Kdysi v dobách starověkých civilizací bylo prováděno jen jako rodinná záležitost, postupem času se začaly zřizovat instituce s náboženskými a civilními autoritami. Mnohé starověké civilizace praktikovaly polygamii. Vládci Mezopotámie, nebo např. starověkého Egypta, měli několik konkubín/manželek díky svému obrovskému bohatství. Avšak neurození si mohli dovolit jen 1, či 2, čímž došlo k tíhnutí k monogamii. V této seminární práci si rozebereme různé podoby manželství z kulturního hlediska.

1. Monogamie

je trvalý svazek muže a ženy ve sňatku. Hlavním účelem je založení rodiny, řádná výchova dětí a vzájemná podpora a pomoc. Lidé vnímají monogamii jako výhodnější pro vychování potomků, jelikož se rodiče podílí na jeho společné výchově, oproti polygamii, při které nemá manžel možnost strávit tolik času se všemi svými manželkami a dětmi. Je zřejmě spojeno se vznikem křesťanství (stvoření Adama a Evy) a jeho zavedením. Předtím běžně fungovala v Evropě polygamie. Dříve bylo typické, že muž chodil vydělávat a žena se starala o domácnost a o děti. Toto se však změnilo s dobou. Dnes jsou ženy a muži v západních civilizacích rovnocenní, s čímž se mění jak pohled na manželství, tak i způsob výchovy dětí. Objevují se i případy, kdy člověk nechce mít žádné potomky, např. kvůli finančnímu omezení.

2. Polygamie

je svazek muže, či ženy s 2 a více jedinci opačného pohlaví. Většina lidí si pod pojmem polygamie představí jen soužití 1 muže s více ženami, což je nazýváno polygynie. Tento druh polygamie je praktikován v islámských zemích, afrických a asijských státech. Existuje však i opačná forma takového svazku, a to sice polyandrie. V některých oblastech se museli obyvatelé takto přizpůsobit např. kvůli nepříznivým klimatickým, geografickým podmínkám, či ekonomickým důvodům.