Materialisticky orientované směry

Materialisticky orientované směry (19. století s přesahem do 20. století)

• Marxismus: Karl Marx (1818–1883)

Friedrich Engels (1820–1895)

Marxismus-leninismus: V. I. Lenin (1870–1924)

• Pozitivismus: August Comte (1798–1857)

John Stuart Mill (1806–1873)

Herbert Spencer (1820–1903)

Novopozitivismus: Rudolf Carnap (1891–1970)

Karl Raimund Popper (1902–1994)

Vídeňský kroužek

• Karl Marx (1818–1883)
  Německý filozof a ekonom
  Na transformaci Hegelovy filozofie založil své materialistické pojetí přírody, společnosti a dějin
  Autor sociálně ekonomické kritiky kapitalismu
  19. století
  Teoretik dělnického hnutí

• Dílo Karla Marxe (výběr):

• Kapitál
  - Marx analyzuje a kritizuje kapitalistickou společnost, především způsob výroby a distribuce statků, dělník pracuje, aby uživil sebe a svou rodinu, a poté ještě, aby uživil kapitalistu, nadhodnota je tedy dělníkovi odcizena kapitalistou a tím je dělník vykořisťován
  - marxismem-leninismem vykládán dogmaticky, jako soustava neměnných zákonitostí

• Ekonomicko-filozofické rukopisy

• Komunistický manifest (spolu s Engelsem)

Marxismus

• Vychází z Hegelovy dialektiky postavené na materialistický základ, Feuerbachova antropologismu, anglické klasické ekonomie, francouzského mechanického materialismu a utopických sociálních teorií

• Tradičně se dělí do tří částí: 1) filozofie (dialektický a historický materialismus)
  2) politická ekonomie 3) teorie vědeckého socialismu

• Dialektický materialismus:
  - Podstatou světa je hmota v pohybu, ideje jsou jejím odrazem v lidském vědomí
  - Ke změně dochází dialektickým skokem (přechod kvantity v kvalitu)

• Odcizení:
  - Podstatou člověka je práce, pokud je motivována egoistickými potřebami, člověk se odcizuje sám sobě, vzniká nerovnost mezi lidmi

• Historický materialismus:
  - Základní rozpor každého typu společnosti:
  výrobní vztahy výrobní síly
  (strnulé) (rozvíjející se)
  
  Změna výrobních sil → změna vztahů → změna společenské formace
  (Vývoj podle M. vede k proletářské revoluci, zrušení protikladů a vzniku beztřídní společnosti)

• Další vývoj marxismu

1. Socialistický směr (soc. dem. strany) – snaha nastolit socialismus cestou reforem

2. Komunistický – dogmatické respektování ortodoxního marxismu doplněného V. I. Leninem do podoby marxismu-leninismu (státní ideologie komunistických zemí sovětského typu, jediný přípustný světový „vědecký“ názor složený z filozofie, politické ekonomie a vědeckého komunismu

3. Neomarxismus – vznik před 2. světovou válkou v západní Evropě, mnohdy prolínání s anarchismem, psychoanalýzou, existencionalismem

• Vliv na názory politické levice

• Silné projevy v 60. letech 20.st. (Německo, Francie)

• Frankfurtská škola kulturní kritiky: M. Horkheimer, Th. Adorno, E. Fromm, H. Marcuse,
  J. Habermas

• Společné teze: antropologický obrat (návrat k člověku), kritika současné společnosti, technizace a byrokratizace, kritika technologie a manipulace s lidmi, snaha o demokratizaci (odstranění nespravedlnosti a nerovnosti ve společnosti)

• Neomarxisté v socialistických zemích: Maďar Gyorgy Lukács, Němec Ernst Bloch, Polák Lešek Kolakowski, Češi Karel Kosík, Robert Kalivoda