Gottfried Wilhelm Leibniz
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Gottfried Wilhelm Leibniz
1646-1716
německý filozof a matematik (třicetiletá válka způsobila zaostalost SŘŘ)
v duchovní oblasti je považován za zakladatele novodobé německé filozofie
Život
narodil se 1646 v Lipsku
v 15 letech vstoupil na univerzitu, v 17 se stal bakalářem, ve 20 doktorem – velmi rychle vystudoval x odmítl místo profesora
obrátil se na politickou dráhu – návrh na spojení křesťanské Evropy proti nekřesťanskému světu x již od renesance snaha o silné jednotlivé státy – z panovníků mu odepsali 2 - urazil se a z politiky odešel
pracoval jako knihovník (seznámení se s čínským duchovním světem) v Hannoveru
1700 - podílel se na založení první německé společnosti věd v Prusku, která byla roku 1701 přejmenována na Královskou pruskou akademii věd
na sklonku života upadl v nemilost
1716 umírá – na pohřeb mu přišel jen jeho sluha
rozsáhlá korespondence, psal také mnoho článků
poslední polyhistor – ovládl všechny vědy a dosáhl v nich vynikajících výsledků
Spisy
nikdy svůj systém soustavně nevyložil (filozofie, historie, matematika...)
Monadologie
Nové úvahy o lidském rozumu
Teodicea (O Boží dobrotě, lidské svobodě a původu zla) - navazuje na Augustina, narozdíl od Augustina je zlo dáno člověkem
Základní myšlenky Leibnizovy filozofie
Učení o monádách
vychází z pojmu substance u Descarta (rozlehlost a pohyb – zákon zachování pohybu)
Leibniz říká, že pohyb není nic jiného než změna ve vztahu sousedních těles – pohyb nemohu objektivně zjišťovat, protože pohyb je něco relativního a závisí pouze na stanovisku pozorovatele (princip relativity) - jakožto pozorovatel určuji, zda se těleso pohybuje vůči jinému tělesu. Mohu tak pozorovat 2 tělesa, která vůči sobě nejsou v pohybu, ale vůči něčemu jinému ano. Např. Sedím-li v jedoucím dopravní prostředku a z okna se dívám na strom. Mám tedy 3 tělesa – sebe, dopravní prostředek a strom. Já se vzhledem k vlaku nepohybuji, ale vzhledem ke stromu ano.
pohyb nelze oddělit od pojmu síly (ta ho způsobuje), zastaví-li se pohybované těleso, pohyb přestává, ale těleso nepřestává představovat sílu (ta přešla pouze do jiné formy) -> neexistuje zákon zachování pohybu, ale zákon zachování síly (z dnešního pohledu energie)
spojuje pojem atom nedělitelnou částečku představující hmotu, který přejímá od atomistů, a aristotelovský pojem entelechie – oduševňující a formující síly
atomy a entelechie tvoří dohromady monády (duchovní jednotky bytí)
svět se skládá z monád – neživou přírodu např. horniny tvoří monády s velkým množstvím atomů a velmi malým množstvím entelechie, o něco lépe jsou na tom rostliny a zvířata, u lidských monád je poměr atomů a entelechie vyvážený, bůh je tvořen monádami, s největším množstvím entelechie
monáda je ve skutečnosti atom, je nedělitelná (jedná se o jedno jediné těleso, tudíž uvnitř nemůže probíhat pohyb; dovnitř nemůže nic vstupovat ani z ní nic vystupovat – nemají na ní vliv vnější příčiny); každá monáda je jedinečná, protože každý člověk je jedinečný