Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Gottfried Wilhelm Leibniz

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (238,68 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

Gottfried Wilhelm Leibniz 1646-1716německý filozof a matematik (třicetiletá válka způsobila zaostalost SŘŘ)v duchovní oblasti je považován za zakladatele novodobé německé filozofie Život narodil se 1646 v Lipskuv 15 letech vstoupil na univerzitu, v 17 se stal bakalářem, ve 20 doktorem – velmi rychle vystudoval x odmítl místo profesoraobrátil se na politickou dráhu – návrh naspojení křesťanské Evropy proti nekřesťanskému světu x již od renesance snaha o silné jednotlivé státy – z panovníků mu odepsali 2 - urazil se a z politiky odešelpracoval jakoknihovník (seznámení se s čínským duchovním světem) v Hannoveru1700 - podílel se na založeníprvní německé společnosti věd v Prusku, která byla roku 1701 přejmenována na Královskou pruskou akademii vědna sklonku života upadl v nemilost1716 umírá – na pohřeb mu přišel jen jeho sluharozsáhlá korespondence, psal také mnoho článkůposlední polyhistor – ovládl všechny vědy a dosáhl v nich vynikajících výsledků Spisy nikdy svůj systém soustavně nevyložil (filozofie, historie, matematika...) MonadologieNové úvahy o lidském rozumuTeodicea (O Boží dobrotě, lidské svobodě a původu zla) - navazuje na Augustina, narozdíl od Augustina je zlo dáno člověkem Základní myšlenky Leibnizovy filozofie Učení o monádách vychází z pojmu substance u Descarta (rozlehlost a pohyb – zákon zachování pohybu)Leibniz říká, žepohyb není nic jiného než změna vevztahu sousedních těles– pohyb nemohu objektivně zjišťovat, protože pohyb je něcorelativního a závisí pouze na stanovisku pozorovatele (princip relativity) - jakožto pozorovatel určuji, zda se těleso pohybuje vůči jinému tělesu. Mohu tak pozorovat 2 tělesa, která vůči sobě nejsou v pohybu, ale vůči něčemu jinému ano. Např. Sedím-li v jedoucím dopravní prostředku a z okna se dívám na strom. Mám tedy 3 tělesa – sebe, dopravní prostředek a strom. Já se vzhledem k vlaku nepohybuji, ale vzhledem ke stromu ano.pohyb nelze oddělit od pojmu síly (ta ho způsobuje), zastaví-li se pohybované těleso, pohyb přestává, ale těleso nepřestává představovat sílu (ta přešla pouze do jiné formy) ->neexistuje zákon zachování pohybu, ale zákon zachování síly (z dnešního pohledu energie)spojuje pojematom nedělitelnou částečku představující hmotu, který přejímá od atomistů, a aristotelovský pojementelechie – oduševňující a formující sílyatomy a entelechie tvoří dohromady monády (duchovní jednotky bytí)svět se skládá z monád– neživou přírodu např. horniny tvoří monády s velkým množstvím atomů a velmi malým množstvím entelechie, o něco lépe jsou na tom rostliny a zvířata, u lidských monád je poměr atomů a entelechie vyvážený, bůh je tvořen monádami, s největším množstvím entelechiemonáda je ve skutečnosti atom, jenedělitelná (jedná se o jedno jediné těleso, tudíž uvnitř nemůže probíhat pohyb; dovnitř nemůže nic vstupovat ani z ní nic vystupovat – nemají na ní vliv vnější příčiny); každá monáda jejedinečná, protože každý člověk je jedinečný „Monáda, o níž zde budeme mluvit, není nic jiného než jednoduchá podstata, která vchází jako prvek do složenin. Je jednoduchá, to znamená bez částí. A tyto monády jsou skutečnými atomy přírody a jedním slovem prvky věcí. Není tedy třeba bát se jejich rozkladu a neexistuje žádný myslitelný způsob, kterým by se prostá podstata mohla zaniknout. Lze tedy říci, že monády mohou vzniknout i zaniknout jen náhle, to znamená, že mohou vzniknout jen stvořením a zaniknout zničením. Neexistuje též žádná možnost vysvětlit, jak by monáda mohla být ve svém nitru ovlivněna nebo změněna jinou bytostí, protože do ní nelze nic přinést, ani si v ní nelze představit žádný vnitřní pohyb, který by byl vyvolán, řízen, zvětšován nebo zmenšován, jak je možné u složenin, u nichž existují změny mezi částmi. Monády nemají oken, do nichž by bylo možno vstupovat nebo z nich vystupovat. Nahodilé vlastnosti se nemohou ani odpoutat, ani pohybovat mimo substance, jako tomu kdysi bylo u vnímatelných druhů v naukách scholastiků. Proto ani podstata ani nahodilá vlastnost nemohou z vnějšku vstoupit do monády. Každá jednotlivá monáda se dokonce musí lišit od každé jiné, neboť nikdy v přírodě neexistují dvě bytosti, které by byly dokonale totožné, u nichž by bylo možno nalézt odlišnost vnitřní nebo odlišnost spočívající v niterném určení. Z toho, co bylo právě řečeno vyplývá, že přirozené změny vycházejí z vnitřního principu, neboť na jejich nitro nemůže mít vliv vnější příčina. Všem jednoduchým podstatám neboli stvořeným monádám bychom mohli dát název entelechie, neboť v sobě mají jistou dokonalost a soběstačnost, která je činí zdrojem jejich vnitřních činností a takříkajíc nehmotnými automaty.“ monády jsoubody – vlastní prazáklad jsoucna jsou bodové substancemonády jsousíly, silová centra – těleso není nic jiného než komplex silových centermonády jsouduše – nejnižší monády jsou ve stavu snu či omámení, vyšší monády mají vědomí (lidská duše), nejvyšší monáda, bůh, má nekonečné vědomí, je vševědoucímonády jsouindividua – nejsou dvě stejné monády, kontinuitní řada od nejvyšší božské monády až k nejjednodušší Předzjednaná harmonie celý svět se skládá z monád a jejich představvšechny monády dohromady tvoří harmonický celek světa – ač je každá monáda jiná existuje jakási harmonie, která je dána společným prazákladem – bohempříměr k hodinám – existují 2 hodiny – tělo a duše; bůh je strojník, který je na začátku nastavil a dále jdou hodiny samy „A tak musí poslední důvod věcí spočívat v nutné podstatě, v níž specifikum změn je eminentně obsaženo jako ve svém zdroji; nazýváme ji Bohem.“ „… že totiž od počátku každou ze substancí vytvořil tak, že každá z nich sledující toliko své vlastní zákony, zůstává v souladu s druhou přesně tak, jako by Bůh vždy znovu zasahoval.“ (nauka opředzjednané harmonii– bohem předem stanovené) Teodicea – skutečnost zla ve světě bůh stvořil nejlepší z možných světů, protože by jinak nemohl být vševědoucí, všemohoucí a neskonale dobrýstejně jako Augustin říká, že člověk má možnost volby (vybrat si mezi dobrem a zlem)rozlišuje3 druhy zla:

Témata, do kterých materiál patří