MO-ZSV-EKONOMIE-II
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Inflace způsobuje pokles kupní síly peněz. Změny v cenové hladině určuje míra inflace, která udává procentní změnu v čase.
Vývoj inflace se měří pomocí cenových indexů, kterými je sledován pohyb cen vybraných statků. Patří mezi ně:
- index spotřebitelských cen: velikost změny výdajů na nákup tzv. spotřebního koše oproti výchozímu období,
- index cen výrobců: vývoj cen surovin, strojů, služeb.
Podle závažnosti negativních důsledků rozlišujeme tři formy inflace:
1) mírná - růst cenové hladiny do 10 % ročně.
2) pádivá - růst cenové hladiny o 10-100% ročně. Zhoršuje ekonom. výkonnost země; významné změny v přerozdělování důchodů ve společnosti příznak nezdravého ekonomického vývoje;
3) hyperinflace - růst cenové hladiny v řádech stovek až tisíců procent ročně. Peníze přestávají plnit své funkce, ekonomické subjekty se je snaží nahrazovat jinými statky, které si udržují hodnotu v čase (zlato, umělecká díla…), nebo se vrací k barteru.
Z pohledu dopadů inflace na ekonomiku rozlišujeme dále dvě formy inflace:
1) anticipovanou (očekávanou) - nepoškozuje subjekty v ekonomice, protože s ní dopředu počítají a mohou jí přizpůsobit svá očekávání;
2) neanticipovanou (neočekávanou) - nelze s ní dopředu počítat, a ekonomické subjekty jí tak nemůžou přizpůsobit svá očekávání.