Platon

Platon

• Narozen v přední athénské rodině, 8 let Sokratovým
  žákem

• Cesty na Východ, do Egypta, v jižní Itálii kontakty
  s pythagorovci

• V Syrakusách snaha prosadit svou vizi ideálního státu

• V r. 387 př.n.l. otevřena bezplatná Platónova škola – Akadémia (existovala až do r. 529 n.l.)

• Vliv na literaturu, umění, psychologii, pedagogiku, sociologii
  a politologii

• Novoplatonismus (od. 3. st. n.l.), křesťanská patristika, renesanční platonismus, 20.st. Heidegger, Russell

• Většina spisů formou dialogu, mluvčím Platonových názorů obvykle postava Sokrata

• Vysoká literární úroveň, celkem 25 dialogů

• Nejvýznamnější spisy:
  Obrana Sókratova – svědectví Sokratovy obhajoby před soudem
  Faidros – nauka o ideách
  Symposion (Hostina) – dialog o lásce
  Politeia (Ústava) - o nejlepším státu
  Kritias – mýtus o Atlantidě
  Zákony – nedokončené dílo, úprava názorů z Ústavy

• Nauka o idejích:

• Východisko Platónovy filozofie (první vyhraněný idealista v dějinách filozofie)

• Dle Platóna existují dva světy:
  svět idejí – pravzorů, věčných předobrazů, pravých jsoucen poznatelných pouze rozumem, vrcholem je idea dobra
  svět smyslový – obklopuje nás, je pomíjivým odrazem, nápodobou světa idejí, lidé jej omylem považují za skutečný (pravé bytí)

• Ideje lze poznat rozpomenutím duše na dobu před prvním vtělením, kdy pobývala ve světě idejí (anamnéze)

• Vědou vedoucí k poznání idejí je dialektika

• Podnětem k poznání idejí je éros, u Platóna filozofický pud vedoucí ke snaze o duchovno

• Svět idejí – lidská duše – svět jevů
  = vrcholy tzv. platonského trojúhelníku –ze kterého můžeme vyvodit základní filozofické disciplíny:
  ontologie – zabývá se otázkou bytí, co je původem
  gnozeologie – jak člověk poznává, co umožňuje poznání, hranice poznání
  antropologie – co je člověk, kam směřuje, smysl života

• Platón často při vysvětlování názorů používá obrazných vyjádření

• Podobenství (mýtus) o jeskyni v dialogu Ústava přibližuje myšlenku dvou světů a proces poznání jako rozpomínání na svět idejí

• V jeskyni jsou lidé přikováni zády ke vchodu. Předměty za jejich zády (venku před vchodem) vrhají na zeď stíny, které lidé považují za skutečnost. Každý, kdo se dostane ven, a zjistí pravý stav věcí, je po návratu lidmi v jeskyni odmítán.
  
  Nauka o duši:

• Duše má tři části:
  rozum – sídlí v hlavě, nesmrtelná část duše spojená
  s říší idejí, ctností je moudrost
  cit, vůle – sídlí v hrudi, ctností je statečnost
  žádostivost – sídlí v podbřišku, ctností je uměřenost

• Podobenství o vozataji – dialog Faidros,
  rozum jako vozataj musí zvládnout dva koně – klidnější city a divoké pudy (žádostivost)

• Ctnostem je možné se naučit
  
  Koncepce státu:

• Kritizuje dosavadní státní formy

• Platónova koncepce je etatistická
  – tzn. individuální zájmy se vždy podřizují
  zájmům státu

• “platónský komunismus” – používaný
  pojem reaguje na Platónovu myšlenku
  společného vlastnictví, státní regulace
  vzdělání, zásahů do soukromí občanů

• Ideální společnost se skládá ze tří společenských tříd, které odpovídají třem částem lidské duše, tj. třem ctnostem
  
  filozofové, vládci (řídí stát) – rozum, moudrost
  strážci, vojáci (obrana) – cit, vůle, statečnost
  řemeslníci, obchodníci, rolníci (obživa) – žádostivost, uměřenost

• Inspirace pro mnohé sociálně utopické názory