SEPTEMBER_OCTOBER

Fenomenologie náboženství

· věnuje se náboženským jevům

· zážitek inspirace, který umožňuje vidět zkušenost jinak

· ti, kdo umělecké dílo přijímají, tak musí mít inspiraci taky

· inspirace je mnohem rozšířenější

· dočasné přesahování je bouřka= lidé si ji neumí vysvětlit, časem si to vysvětlují přirozeně

· 4 oblasti, které nás přesahují=filosofie, náboženství, erotika

· inspirace přichází přirozeně, ale člověk by se dost načekal, takže se v historii objevují 3 pokusy o její získání - OPOJENÍ, ALKOHOL, DROGY, NADBYTEK KYSLÍKU, TANEC, ASKEZE (např. očišťovací kůry)

Doba mýtické (v době, kdy vznikaly mýty, společnost moderní)

Má svoje rysy:

1. spoléhání na paměť, paměť je výběrová a vylepšující, zdá že to bylo v minulosti lepší

2. myšlení, které je konzervativní, funguje to tu dlouhou dobu

3. člověk vidí život v kruhu, myšlení kruhové, typickým kruhem byl rok (jaro, léto, podzim, zima)

4. myšlení je substance, všechno je předmětné, štěstí považujeme za vlastnost nikoliv za osobu

5. myšlení je napodobivé, protože v noci bylo v noci velké vědro - hledáme spojitost např. Pozemský býk

6. platila zásada, že KULTICKÉ JE FAKTICKÉ, co se odehrává v náboženském ději, to se děje skutečně, např. Kultickým ději se odehrává bitva, tak se odehrává jen náznakově, ne skutečně, ale přesto je to považováno za autentické

7. skrze kult dochází k zpřítomnění, ta věc, kterou kult připomíná se stává přítomnou, je to pro mě skutečnost, nestávám se jenom divákem, ale stávám se účastníkem, znamená to, že pomocí kultu zpřítomňujeme a ztotožňujeme

• Aby kult by srozumitelný, tak je doprovázeno SVATÝM SLOVEM

• V kultu člověk nikoho nenapodobuje, za nikoho se nevydám, ale někdo za mě působí, NĚKÝM SE NA URČITOU DOBU STÁVÁME (př. Když u oltáře stojí kněz, tak si myslíme, že je to Kristus, skrze kněžího může Kristus přinášet oběť)

• Pozorujeme-li svatý děj, tak se před námi odehrává nějaké divadlo, děj je zjednodušený

ZPŘÍTOMNĚNÍ A ZTOTOŽNĚNÍ ČEHO

• MÝTUS je vyprávění, z kterého se vyvine KULT

• Mýtus je scénář svatého děje

• Mýtus je pokus o vysvětlení

• Základním znakem mýtu je, že je tam ABY (aby nebylo moc vláhy, aby .....) říká co je třeba dělat a nedělat

• Co je třeba, ABYCHOM dosáhli výsledku

• Je to manuál k užívání světa

• V mýtu jednají často nadlidské bytosti, BOHOVÉ, TITÁNI= jsou to bytosti, které jsou mimo dosah

• Mýtus si zpřítomňujeme pomocí KULTU

Hypotézy vzniku zrození bohů

1. Prvními bohy byli zemřelí, člověk si myslel, že vidí více, než my

2. Bohové se zrodili z víry duše (s mrtvými se setkáváme něco, co je přežilo)

3. Bohové vznikly z kosmických těles, Slunce atd. = prvním bohem byl král, neudržitelná hypotéza

SVATÉ DĚJE

• Mýtus a kult jsou propojené

• Otázka zlé moci, existuje inspirace k zlému i dobrému, točí filmy o tom, jak vymyšlený jsou některé zločiny

• ZLO SI člověk personifikuje v démonech, kombinace zvířete a člověka,

• Často jsou démoni bohy minulého náboženství, zlikvidujeme jedno náboženství, založíme nové a oni se stanou démony