Úvod so studia psychologie
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
- pedagogická psychologie – člověk v podmínkách výchovy, psychologičtí činitelé a zákonitosti výchovy
- psychologie práce – psychologické aspekty ovlivňující pracovní výkon
- poradenská psychologie – pomáhá jedinci efektivněji se orientovat ve složitém světě, řeší problémy s přizpůsobováním se současným životním nárokům
- klinická psychologie – poznání a diagnostika psychických poruch a defektů, zkoumání postojů pacienta k chorobě, vztahu pacienta k lékaři apod.
- soudní (forenzní) psychologie – soudní praxe (psychologické zvláštnosti pachatele, posuzování výpovědi svědků, věrohodnosti, studium zločinnosti, posudky apod.)
- psychologie sportu, volného času, dítěte, mládeže, reklamy, životního prostředí, psychohygiena, psychologie zdraví (vliv stresu na psychiku apod.) atd.
Psychika
= duševno, duševní dění, vnitřní život, souhrn duševních (psychických) jevů jedince, mysl. Psychika jedince je tvořena:
A.
1. PSYCHICKÉ STAVY (nálada) = omezené, dočasné trvání
2. PSYCHICKÉ VLASTNOSTI (vlohy) = dlouhodobé trvání (až trvalé), např. láska k přírodě
3. PSYCHICKÉ PROCESY (poznání) = části lidské činnosti, mají relativně krátké trvání
3.1. poznávací (vnímání, fantazie, myšlení, řeč, učení, paměť, imaginace)
3.2. emocionální – vznik emocí a citů
3.3. motivační – duševní síly, které aktivizují a usměrňují chování
4. PSYCHICKÉ OBSAHY = vjemy, představy, sny, vzpomínky, vědomosti, myšlenky, přání, pocity atd.
B.
1. VĚDOMÍ – to, co člověk prožívá a uvědomuje si to (na rozdíl od zvířat, i ta mají psychiku); pouze člověk si může uvědomit svoje psychické zážitky a popřípadě je tlumočit řečí; vědomí je spojitý proud uvědomovaných psychických zážitků
- projevem stupně duševního vývoje a duševního zdraví člověka
- člověk k němu dospívá na základě postupného uvědomování si sebe samého a okolního světa (rozdíl „já“ a okolního světa)
- různé stupně vědomí, bdělosti (= VIGILANCE, jasnost = LUCIDITA)
- vědomí nevyčerpává celý obsah duševního života člověka
2. NEVĚDOMÍ, PODVĚDOMÍ = to co si člověk neuvědomuje ze svého vnitřního duševního života (myšlenky, strachy, touhy, zákazy a příkazy rodičů a společnosti, emoční bolestivé vzpomínky) ale přitom působí na jeho chování a ovlivňuje jej
- momentálně neuvědomované, ale předtím vědomě prožité zážitky (vědomosti, zkušenosti, které právě nemyslíme, ale které máme a můžeme si je vybavit, použít); patří sem i zautomatizovaná činnost, vykonávaná bez vědomé kontroly
- dle Freuda „sklepení lidské bytosti“, smetiště, odpadkový koš primitivních pudů, zraňujících zážitků, příkazů, zákazů a dogmat
Mezi plným vědomím (bdělostí) a nevědomím existují přechodné stavy, tzv. změněné stavy vědomí (při usínání, v horečce, probouzení se)