Víno a vinařství na Moravě - Seminární práce

Říjen Ve většině oblastí je sklizeno. V některých letech a některých oblastech právě začíná pozdní sklizeň. Když jsou hrozny slisovány, slupky, stonky a jádra jsou rozhozeny mezi keře společně s hnojem a chemickými hnojivy.

Listopad S návratem chladného počasí se míza stahuje do kořenů. Uklízí se vinice a keře se připravují na tvrdou zimu.

Prosinec Většina vinařů rozváží před Vánocemi víno zákazníkům. Někteří už začínají s ranou prořízkou.

VÝROBA ČERVENÉHO VÍNA

Ať už je vybavení a technika zastaralá či moderní, jednoduchá nebo složitá, při přeměně hroznů na dobré víno bude vždy nejdůležitější lidské umění.

Když pěstitel usoudí, že hrozny dozrály, a přesto si udržely dostatečnou kyselinku, mohou být sklizeny, ať už strojově nebo ručně. Mnozí lidé věří, že ruční sklizeň zaručuje vyšší kvalitu. Strojová sklizeň, při níž jsou hrozny z keřů setřásány, má naproti tomu tu výhodu, že může probíhat i v noci.

Kvašení

Výrobci dbalí kvality odstraňují hnilobou napadené hrozny, ať už na vinici nebo doma. Stonky se rovněž odstraňují, aby se předešlo ostré tříslové chuti, což by mohlo poznamenat hotové víno. Pak se ovoce lehce pomačká a dopraví se do nádrže z nerezové oceli nebo dřevěné kádě. V ní se hrozny dva až tři dny macerují. Kvašení spustí buď dodané ušlechtilé kvasinky, nebo kvasinky přirozeně obsažené v hroznech. Ovoce může být zahřáto, nebo se do něj přidává kvasná šťáva zvaná mošt. Aby se zabránilo vysychání plovoucích slupek a jader, lije se mošt přes ně nebo se v procesu zvaném pigeage stlačují ke dnu dřevěnými kopisty. Někteří výrobci používají fermentovací stroje podobné míchačkám betonu, ale ozývá se kritika, že tento postup způsobuje nadměrnou trpkost vína. Pro úspěšné vykvašení musí být udržována teplota mezi 25 a 30 °C. U měkkých, šťavnatých hroznů, kupříkladu odrůdy Beaujolais, se užívá procesu zvaného macération carboniqne, při němž hrozny kvasí nedrcené.

Úpravy směsi

Obsah alkoholu ve víně se dá zvýšit přidáním cukru během kvašení. Přidáním kyseliny vinné, látky přirozeně obsažené v hroznech, se dá zvýšit i kyselost. Doslazování i dokyselování je zakázáno právní úpravou, která je však často ignorována. Pokud je směs příliš vodová, stočí se část růžové šťávy, čímž se zahustí zbytek. Víno z této stočené šťávy se může prodávat jako růžové (rose).

Po vykvašení

Kvašení je ukončeno, když se veškerý cukr promění v alkohol. Nyní se víno může nechat týden až čtyři týdny macerovat na slupkách. V této době se probarvuje a třísloviny ztrácejí na výraznosti. Poté se stočí volný mošt (vin de goutte) a pevné části se lisují. Z toho vzniká tvrdší, tmavší lisované víno (vin de presse). Obě vína se uchovávají zvlášť, dokud se výrobce nerozhodne je před nalahvováním smíchat. Po vykvašení se červené víno vždy ponechává projít procesem zvaným malolaktická fermentace, při níž se kyselina jablečná mění na kyselinu mléčnou. Některá vína, jako je Beaujolais a většina vin de pays, je předurčena k pití zamlada, ale nějkvalitnější vína zrají až osmnáct měsíců v dřevěných sudech. Stále častěji, až téměř výhradně, jsou vyrobeny z nového dubového dřeva. Při správném použití dodá dub vínu příjemnou vanilkovou příchuť, která však může přerazit jemnější chuťové odstíny.