Východní filozofie a její význam

• Dnešní filozofie se zabývá otázkami života a smrti, života po smrti, problémy a otázkami války (zda něco přináší), tolerance, popř. netolerance a proč, a také aktuálními problémy lidí

• Filosofie není pouze soustava názorů na nejzákladnější otázky světa (společnost, člověka …), ale je také způsob myšlení, poznání a jednání

• V 19. století díky velkému množství informací se vyvinuly další vědy a dochází k jejich oddělení: právo, sociologie, psychologie, politologie, logika atd.

Teoretická část:

• ontologie (on – jsoucno, podstata; logos – věda)

• zabývá se existencí ve smyslu bytí (v pohybu a časovém prostoru)

a) materialismus: materia – hmota / látka, která je podstatou světa (např. Miléťané)

b) idealismus: základem je idea – duše, myšlenka

• objektivní idealismus: Platón, Hegel

• subjektivní idealismus: George Berkeley: „Existovat znamená být vnímán.“ → co člověk nevnímá, neexistuje

• gnozeologie (gnózis – poznání)

• teorie poznání, zkoumá způsoby, důvěryhodnost i výsledky poznávacích procesů

a) racionalismus – rozumové poznání (př. René Descartes)

b) senzualismus – smyslové poznání (př. John Locke)

c) empirismus – poznání na základě zkušenosti (př. Francis Bacon)

• axiologie (axiá – hodnota) - nauka o hodnotách v životě člověka

• etika (éthos – zvyk, obyčej) – nauka o morálce

• filozofická antropologie (antrophos – člověk) – zabývá se podstatou člověka

Praktická část:

• logika: zabývá se zákonitostmi a formami správného myšlení a usuzování

• estetika - nauka o krásnu, schopnost vnímat krásu, cit pro její vnímání

Mezní disciplíny: jsou součástí současné filozofie

• filozofie dějin

• filozofie kultury

• filozofie náboženství

• filozofie vědy atd.