ZSV - 2. Stát a občan

Stát a občan

• Charakteristika státu - funkce a formy státu.

• Teorie vzniku státu - primární (teorie společenské smlouvy) a sekundární.

• Demokracie – principy demokracie, přímá a nepřímá demokracie.

• Demokratický právní stát – dělba moci, občanská společnost.

Charakteristika státu

• Stát je instituce (či organizace) disponující mocí vládnout, soudit a vytvářet zákony společnosti. Stát je vymezen státní mocí, lidem a státním územím. Svrchovaný stát není podřízen žádné jiné (státní) moci a to jak vnější, tak vnitřní.

1. Vnitřní 2) Vnější

bezpečnostní - diplomacie

• právní - regulace zahraničního obchodu

• ekonomická - ochrana území před napadením

• sociální

• kulturní

• společenství lidí, které má společný jazyk, hlásící se ke stejným národním tradicím a zájmům, které integruje pocit národní spolupatřičnosti. – etnicky a kulturně blízcí

Formy státu - Kritéria dělení: územní členění, kdo vládne. Dvě základní hlediska rozdělení:

• kdo stojí v čele státu

• kdo skutečně vykonává státní moc

• Podle vládce: - kdo stojí v čele státu

  • TEOKRACIE

    • Islámská republika, šaría – prošlapaná stezka, návod dle islámu (Írák)

    • Šaría - je systém islámského náboženského práva odvozený z náboženských zásad islámu

      • přísnější, církevní právo nadřazené světské moci (zvykové právo)

    • „boží vláda“ – panovník je konatelem boží vůle, vládne z boží milosti, eventuálně je přímo příbuzným boha či bohem samotným

  • MONARCHIE

    • „jediný vládce“ – vládne doživotně vlastním jménem

    • absolutní - moc panovníka neomezena

    • konstituční – moc panovníka omezena ústavou (př. Maroko, Jordánsko, Spojené Arabské emiráty)

    • parlamentní – moc panovníka omezena činností parlamentu

  • REPUBLIKA

    • „věc veřejná“ – v čele volená hlava státu (obvykle prezident)

• Dle územního členění:

  • unitární státy - jedna soustava nejvyšších institucí

  • složené státy - do určité míry nezávislé státní jednotky

    • rozlišujeme:

      • federace - pevnější (USA, Rusko, Austrálie)

      • konfederace (Bosna a Hercegovina )

Teorie vzniku státu

• Z hlediska historického rozlišujeme tzv. prvotní a druhotný vznik státu.

• Prvotním vznikem se rozumí dávný vznik prvních státních celků.

• Druhotný vznik - změna státních útvarů v průběhu vývoje lidské společnosti.

Teorie prvotního vzniku státu

• Náboženská, teorie „Božího záměru“ – stát vznikl, proto, že to tak chtěl Bůh

• Teorie moci (spojitost s ideologiemi) – Kurdové

• Teorie etická – usiluje o to dokázat, že stát je mravně nutný (Hegel)

• Teorie psychologická - vnímání světa – založení státu

  • stát produkt ducha národa

  • dějinný akt

  • výtvor přírody - evolucionismus, dějinný

  • psychické vlastnosti

• Teorie společenské smlouvy – John Locke, Thomas Hobbes, J. J. Rousseau

  • vzniku státu a práva ze smluvní dohody mezi lidmi.