ZSV_MO_PSYCHICKÉ PORUCHY, PSYCH. ZDRAVÍ, NEGAT PSYCH. JEVY

DUŠEVNÍ ZDRAVÍ je stav, kdy všechny duševní pochody člověka probíhají nejlepším možným způsobem.

To umožňuje jedinci správně vnímat vnější skutečnost, přiměřeně reagovat na podněty, řešit dané úkoly, sebezdokonalovat se.

K jeho udržení, prohloubení nebo znovuzískání slouží soubor pravidel zvaný duševní hygiena.

Působení duševní hygieny je zaměřeno zejména:

- na možnosti autoregulace jedince (působení na sebe sama)

- na přetváření jeho prostředí,

- lehké poruchy duševní rovnováhy (např. problémy s adaptací)

- prevenci a upevňování duševního zdraví

Význam duševní hygieny

a/ Prevence somatických (tělesných) a psychických nemocí

b/ Dobrá pracovní výkonnost

c/ Fungující sociální vztahy

d/ Subjektivní spokojenost

Způsoby psychohygieny

Duševní hygiena je založena na sebevýchově jedince.

Ta začíná sebepoznáním (postoj a očekávání k sobě samému).

Příklady způsobů zachování duševního zdraví:

- dostatečná doba spánku,

- správná výživa,

- správné dýchání,

- dostatek pohybu,

- správné hospodaření s časem (práce x odpočinek),

- relaxační a autoregulační cvičení.

NEGATIVNÍ PSYCH JEVY ČLOVĚKA MODERNÍ SPOL.:

Stres, frustrace, konflikt, sociální izolace…

A/ Stres: je reakcí na podněty vnímané jako ohrožující či nebezpečné.

- stav přetížení, který vzniká, když:

na člověka působí po dlouhou dobu nadměrně silný podnět

nebo se ocitne v nesnesitelné situaci, jíž se nemůže vyhnout.

- může vést k agresivitě nebo naopak k rezignaci.

- Každý člověk má individuální odolnost vůči stresovým situacím,

- pro každého něco jiného stresový činitel čili stresor.

Stresory jsou negativní životní faktory

- (biologické - v těhotenství, hormonální výkyvy…),

- fyzikální (hluk, teplota, otřesy…),

- psychické (smrt blízkých, ztráta zaměstnání, frustrace…) - sociální (problémy ve vztazích, sociální izolace…).

Podle délky působení rozlišujeme stresory na:

• krátkodobé (např. nepříjemná situace)

• dlouhodobé (úmrtí v rodině ad.).

Působení stresu se u jedince projevuje ve 4 základních oblastech:

1) myšlení - negativní myšlení a představy, katastrofické scénáře…;

2) emoce - nesoustředěnost, pochybnosti, nejistota, deprese…;

3) chování - vzteklost, plačtivost, netrpělivost…;

4) tělesná - zrychlení dechu, bušení srdce, bolesti hlavy, nechutenství;

V rámci stresu rozlišujeme:

• eustres -„pozitivní stres“, v přiměřené míře dokáže jedince podněcovat k lepším výkonům.

• distres -„negativní stres“, v člověku vyvolává nepříjemné pocity, při dlouhodobějším působení může vést až k psychickým či somatickým onemocněním.

Příklady reakce na stres:

a/ úzkostná – pocit napětí a starosti

b/ agresívní - brání se situaci (nadávky, ničení věcí i fyzický útok…;

c/ apatická – uzavření se, rezignace na hledání přijatelné řešení…;