ZSVs_MO_SOCIOLOGIE_II

Skupinová V jejím rámci spolu komunikují více než dvě osoby. Skupinová komunikace může mít různý stupeň formalizace. Institucionální Komunikace mezi zájmovými skupinami zpravidla o mocenských a politických otázkách. Veřejná Neosobní a neindividualizovaná komunikace, v jejímž rámci je sdělení přenášeno k početným skupinám obyvatel a cílovým skupinám. Je při ní naplňována podmínka jednoty místa a času. Příklad: vysokoškolská přednáška nebo projev politika na předvolebním mítinku. Masová Komunikace prováděná speciálními profesionálními organizacemi. Komunikace zaměřená na početné, anonymní, časově a prostorově rozptýlené (disperzní) publikum, při které se pro přenos sdělení (vysoký počet identických kopií) využívají informační prostředky a technologie. Často se v této souvislosti hovoří o mediální komunikaci.

Sociální role:

Rolí se označuje očekávaný způsob chování člověka vyplývající z jeho společenské pozice v sociální struktuře.

Jde o vzorec chování požadovaný od jedince vzhledem k jeho postavení ve společnosti.

Sociální role mohou mít jak nepsanou tradovanou povahu, tak mohou být vyjádřeny formálně explicitně.

Každá sociální role má normativní charakter a ve svém základu je pro všechny stejná = předepisuje, ale souběžně s tím jim nechává prostor pro modifikaci role individuálním projevem. Míru tolerované improvizace předurčuje proces socializace a sociální kontrola.

Člověk se učí hrát sociální role celý život (dítě - žák - člen zájmového kroužku -zaměstnanec - rodič - důchodce). Sociální role lze dělit na individuální a skupinové, krátkodobé a dlouhodobé, nucené a dobrovolné.

Role mohou být ve vzájemně konfliktním postavení, což se stává zdrojem individuálního i skupinového napětí a frustrace:

Konflikt mezi rolemi (např. vrcholný manažer - manžel - otec). Čím více rolí dokáže jedinec vykonávat souběžně a úspěšně, tím roste míra jeho prestiže ve společnosti.

Konflikt „já-role“. Jedinec se s rolí téměř nikdy neidentifikuje zcela. Zdroj dalších rozporů v mezilidských vztazích, i faktor, který vede k pozitivním inovacím.

Konflikt uvnitř role: se vyznačuje rozdílnými požadavky, jejichž naplnění okolí od vykonavatele role očekává. Např.: Odlišnost očekávání kladených na řadového policistu v uniformě. Něco mu nařizuje zákon, něco pravidla slušného chování a skutečný smysl (duch) právních norem, něco od něj očekává přímý nadřízený, něco zase občan-oběť a představu má určitě i samotný policista (trpící třeba syndromem vyhoření nebo pocity finančního nedocenění).

Sociální distance:

Míra vzájemného porozumění a neporozumění. Určuje sociální vzdálenost (odstup) mezi dvěma jedinci nebo jednotlivými sociálními útvary. Vyjadřuje stupeň blízkosti nebo vzdálenosti subjektů v sociálním prostoru. Projevuje se individuální mírou zdrženlivosti nebo ne/ochoty k sociální interakci.