ZSVs_MO_SOCIOLOGIE_VI

rodina neúplná

V dnešní době stát přebírá zodpovědnost za vdovy/vdovce

Je více vdov, než vdovců.

Druhy partnerství:

1) manželství

2) nesezdané soužití (kohabitace) – druh, družka

3) LAD („living apart together“) – rozdělení domácností, nastupující

fenomén, nesdílejí náklady, každý má svoji domácnost)

4) soužití homosexuálů

5) registrované partnerství – není stejné jako sňatek

Dnešní trend vede k nesezdanému soužití – důsledky - klesá sňatečnost, zvýšil se průměrný věk při prvním sňatku, zvýšil se počet dětí narozených mimo manželství, nesezdané partnerství může být předstupem k manželství

Domácnost

- sdílení = společné bydlení, společné hospodaření ...

- ochrana méně schopným členům rodiny, nemocným, starým

Sociologie rodiny

do poloviny 20. století sociologie stavěla na tom, že je rodina stabilním (neměnným) prvkem, který zaručuje koherenci

rozvoj sociologie rodiny přinesla industrializace a urbanizace, vznikaly chudinské čtvrti, měšťanské rodiny

Od 60. let se dostavuje radikální kritika, rodina se mění, pohled omezený pouze na západní svět. Důvody:

1) padl pohled na monopol rodiny jako legitimního sexu

2) padla nemožnost předmanželského sexu (dnes do jisté míry i mimomanželského sexu)

3) padl monopol rodiny při socializaci dětí (výchova dětí probíhá i u druha a družky, případně homosexuálních partnerů)

4) minimální vliv rodiny původní na rodinu referenční a na výběr partnera

5) zaniklo doživotní a nezrušitelné manželství (považováno za občanskou smlouvu, ze které může kdykoliv a kdokoliv odstoupit)

6) ztráta reprodukční funkce, funkce péče o nemocné (zdravotnictví), zajištění vzdělávání (školství)

Přetrvávající funkce rodiny jsou:

– zábava,

- konzum (spotřeba) a

- citové bezpečí. (To jediné si nelze plnohodnotně obstarat mimo rodinu)

Historie rodiny (Evropa)

rodina má dva významy:

1) jako domácnost (1 střecha, 1 autorita)

2) jako systém pokrevního příbuzenství (rod)

Středověká rodina:

- malá domácnost, ale úzké vztahy s řadou příbuzných a komunitou

- nebyla středem citového uspokojení (nebývalo společenskou normou)

- pohlavní styk byl nutností

- volba partnera podřízena zájmům rodičů a komunity

- mimo šlechtu byla láska považována za něco nemorálního

- rodina byla otevřenou, nemotivní, neprestižní a autoritářskou institucí

- neměla dlouhé trvání (smrt partnera, odchod dětí, které se

stávaly součástí domácností jiných lidí)

- vztah k dětem byl méně láskyplný

- velikost rodiny se tolik nelišila

- vysoká porodnost (rozložena ale do celého věku ženy),

Přechodná forma rodiny (2. polovina 17. st. a počátek 18. st.)

- zřetelněji se vymezuje nukleární rodina, má jasnější hranice, roste

důraz na rodinnou lásku, zvyšuje se autorita otce

- manželství opouští formu svátosti