Gnozeologie 20. století

Gnozeologie 20. století

1. Pragmatismus

• Název z řec. pragma = čin, jednání

• Vzniká v USA ve 2. pol 19. století. Neřeší „problémy filozofie, ale „problémy člověka“

• Navazuje na empirismus (Hume) a pozitivismus (Comte)

• Je ovlivněn moderní experimentální psychologií a Darwinovou evoluční teorií

• Vyjadřoval morálku a světový názor moderní Ameriky

• K. Čapek – literární dokumentace v trilogii – Hordubal, Povětroň, Obyčejný život

Filozofie

• Řeší problémy z hlediska prospěšnosti pro praktický život

• Zabývá se otázkou pravdy – všeobecně platná pravda neexistuje, co je prospěšné pro jednoho, druhému může škodit „Pravda je to, co člověka efektivně vede, co se nejlépe hodí.“

William James [džejms] (1842–1910)

• Americký psycholog, lékař, profesor filozofie na Harvardu

• Pragmatismus – soubor přednášek

• Filozofii chápe jako záležitost jednání, v němž se uplatní rozum, emoce a vůle

• Vůle k víře: „Přeji si, aby Bůh byl, pak věřím, a on je.“

• Koncepce pravdy: Měřítkem pravdy je prospěch

• Etika: „Největší ctností člověka je jeho schopnost jednat.“

John Dewey [ďjuj] (1859–1952)

• Americký pedagog, sociolog, psycholog, filozof

• Zakladatel pragmatické pedagogiky

• „Není důležité mít znalosti, ale je třeba ovládat metody.“ (učení děláním)

• Instrumentalismus – příroda, vzdělání, věda, výroba, ideje jsou pouhé prostředky (instrumenty) pokroku

• Etika: Cílem života není dokonalost, ale neustálé zdokonalování (pokrok)

2. Fenomenologie

• Z řec. fajnomenon = jev

• Učení o jevech, o fenoménech, o zkušenostech

Edmund Husserl (1859–1938)

• Německý filozof, matematik

• Narozen v Prostějově

• Ovlivněn Fr. Brentanem, později B. Bolzanem

Filozofie

• Fenomenologii chápal jako vědu, která popisuje fenomény (zkušenosti) takové, jaké jsou ve své vlastní podstatě

• Fenomény – jsou čisté stavy naší zkušenosti, které postihujeme bezprostředním zřením (intuitivně, bez účasti rozumu a smyslů) – fenomenologická deskripce (popis)

1. krok – epoché – fenomenologická redukce psychologického vědomí na vědomí transcendentální (vědomí nezávislé na smyslech) – uzávorkování – zdržení se otázek po podstatě objektivní reality

Význam

• Myšlení tvoří jednotu s předmětem, který je vnímán (není rozdíl mezi subjektem a objektem poznání)

• Etika: žít pravdivý a zodpovědný život, naplnění lidství

• Ovlivnil: M. Heideggera, J. Patočku, existencialismus, filozofickou antropologii

3. Existencialismus

• Charakteristické znaky:

- antropocentrismus, existence je individuální, skepse vůči vědě, metoda fenomenologie, časovost (Heidegger), spolubytí, pluralitnost pojetí, vliv Kafky, Dostojevského

- interpretace: teistický existencialismus

ateistický existencialismus

Teistický existencialismus

Sören Kierkegaard [kjerkegór] (1813–1855)

• Dánský filozof, zabýval se praktickými otázkami – co má konat člověk v určité situaci

• Svou pravou existenci (bytí) pozná člověk vůči věčnosti (Bohu)

• Ovlivnil existencialismus 20. století