Pracovní právo na test
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
SKONČENÍ SLUŽEBNÍHO POMĚRU
▀ SKONČENÍ SLUŽEBNÍHO POMĚRU ZE ZÁKONA
▀ SKONČENÍ SLUŽEBNÍHO POMĚRU ROZHODNUTÍM SLUŽEBNÍHO ORGÁNU
K výše uvedeným důvodům skončení služebního poměru rozhodnutím služebního orgánu je třeba doplnit, že při skončení služebního poměru na dobu neurčitou a to v případě, že marně uplynula doba, po kterou byl státní zaměstnanec zařazen mimo výkon služby
z organizačních důvodů(výše pod písm. d)) má státní zaměstnanec nárok na výplatu odbytného, a to při nepřetržité době trvání služebního poměru
▀ SKONČENÍ SLUŽEBNÍHO POMĚRU NA ZÁKLADĚ ŽÁDOSTI STÁTNÍHO ZAMĚSTNANCE
Služební poměr může skončit i jako následek písemné žádosti státního zaměstnance. Samotná žádost tak nemá za následek skončení pracovního poměru. Je pouze předpokladem pro vydání rozhodnutí, které následně vydá služební úřad. Služební poměr skončí uplynutím doby uvedené v rozhodnutí. Rozhodnutí o skončení služebního poměru se vydá tak, aby služební poměr skončil do 60 dnů ode dne podání žádosti.
NEZÁKONNÉ SKONČENÍ SLUŽEBNÍHO POMĚRU
Bylo-li by pravomocné rozhodnutí o skončení služebního poměru zrušeno pro nezákonnost, služební poměr státnímu zaměstnanci neskončil a má nárok na plat ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o skončení služebního poměru, a to až do doby jeho zařazení k výkonu služby; tím není dotčeno skončení služebního poměru, pokud uplynula lhůta zařazení státního zaměstnance mimo výkon služby, tato lhůta začíná běžet ode dne právní moci rozhodnutí
o skončení služebního poměru.
Oznámí-li státní zaměstnanec písemně služebnímu úřadu, že nehodlá ve službě pokračovat, postupuje se při skončení služebního poměru podle ustanovení o skončení služebního poměru na žádost státního zaměstnance. V takovém případě má zaměstnanec nárok na plat do dne nabytí právní moci rozhodnutí o skončení služebního poměru na žádost státního zaměstnance.
V podrobnostech studijní předmět Veřejná správa, OPF SU (RICHTER. J, Veřejná správa – studijní opora,2014), ↩
Usnesení Ústavního soudu ze dne 25. 11. 1993, U 3/2 SbNU, sp. zn. II. ÚS 75/93↩
Klasickou teorii o rozdělení státní moci na moc zákonodárnou, moc výkonnou a moc soudní vypracoval v první polovině 18. století francouzský ideolog osvícenectví CH. L. MONTESQUIEU žijící v létech 1689 - 1755.↩
Latinsky „potestas legislativa“↩
Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů↩
Již prvotní křesťané a později i katolický filozof sv. Tomáš Akvinský (1225 –7.3.1274) učil, že veřejné – obecné blaho (salus publica - commune), má přednost před blahem jedince (salus persona). Od toho také histo
rické pravidlo Salus Populi Suprema Lex Esto - Blaho lidu nechť je nejvyšším zákonem.↩
Forsthoff, E.: Lehrbuch des Verwaltungsrecht, sv.1, München, Beck, 1973↩
Výjimkou např. odměňování na vysokých školách podle zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, ve znění pozdějších předpisů. Odměna za prací je zde poskytována ve formě mzdy.↩
Rada Evropy(anglicky Council of Europe, CoE) je mezivládní organizace sdružující v současné době 47 zemí. Členství je otevřené všem evropským zemím, které akceptují a zaručují právní stát, základní lidská práva a svobodu pro své občany. Československo vstoupilo do Rady Evropy roku 1991 a do konce roku 1992 ratifikovalo 22 mezinárodních smluv, sjednaných v rámci Rady Evropy, včetně většiny smluv lidskoprávních. Rada Evropy má od roku svého založení 1949 sídlo ve Štrasburku, stejně jako její nejznámější instituce Evropský soud pro lidská práva.↩
sněmovní tisk 1162, III. volební období↩
V podmínkách státní služby má naprosto stejné postavení kolektivní dohoda, kterou je možné upravit práva státních zaměstnanců, jakož i práva a povinnosti stran této dohody. Postup při uzavírání kolektivní dohody, jakož i řešení kolektivních sporů se řídí zákonem o kolektivním vyjednávání. Platnost a účinnost kolektivní dohody se řídí zákoníku práce (§ 26). ↩
Zákon č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky
a Slovenské republiky, ve znění pozdějších předpisů.↩§ 283 až § 285 zákoníku práce↩
např. pedagogičtí pracovníci podle § 3 zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících, úředníci územně samosprávných celků podle § 4 zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územně samosprávných celků,
atd..↩
Nikoliv ostatních zaměstnanců územně samosprávných celků, kteří vykonávají obslužné a manuální práce nebo je řídí. Zde platí bezvýjimečně uváděná obecná úprava podle zákoníku práce.↩
-
K přihlášce uchazeč připojí životopis, výpis z evidence Rejstříku trestů ne starší 3 měsíce,
ověřenou kopii dokladu o nejvyšším dosaženém vzdělání.
↩ Výběrové řízení konat nemusí k obsazení služebního místa v témže služebním úřadě ve stejném oboru služby
a zařazené ve stejné platové třídě, jako bylo služební místo, z něhož byl státní zaměstnanec zařazen mimo výkon služby, pokud tento státní zaměstnanec splňuje stanovené požadavky na uvolněné služební místo. Výběrové řízení se též nekoná, obsazuje-li se volné služební místo postupem podle jiného zákona, v případě přeložení, převedení na jiné služební místo, apod.↩Vministerstvech a v Úřadu vlády členy jmenuje a odvolává státní tajemník, z toho 2 členy na návrh příslušného ředitele odboru.↩
§ 350a zákoníku práce „Týdnem se pro účely tohoto zákona rozumí 7 po sobě následujících kalendářních dnů“.↩
Činnosti v oborech služby smí zaměstnanec, který dosud úspěšně nevykonal úřednickou zkoušku, vykonávat jen pod odborným dohledem představeného nebo jiného jím určeného státního zaměstnance↩
Příloha č. 1↩
Služební orgán musí být dostatečně identifikován. Např. je-li služebním orgánem státní tajemník, je nutné uvést v jakém ministerstvu (Úřadu vlády). Je-li služebním orgánem vedoucí služebního úřadu, je nutné uvést jeho označení podle zvláštního právního předpisu např. „Ředitel Hygienické stanice hlavního města Prahy“.↩
Podle § 2 odst. 2 písm. a) nařízení vlády č. 92/2015 Sb. o pravidlech pro organizaci služebního úřadu, se jedná o systemizované místo, které obsahuje správní činnosti, jejichž výkon se na služebním místě požaduje, a klasifikuje se platovou třídou, do které je v katalogu správních činností zařazena nejnáročnější správní činnost. Nad rámec uvedeného není pro označení služebního místa stanoveno konkrétní pravidlo, proto je vhodné označit služební místo tak, aby bylo řádně identifikováno. U „řadových“ zaměstnanců, pokud dané služební místo nenese nějaké speciální označení (např. kontrolor, inspektor, apod.) se jako vhodné jeví označení prostřednictvím jeho služebního označení podle § 7 (např. vrchní referent) s uvedením názvu konkrétního organizačního útvaru na nejnižším článku organizace správního úřadu (oddělení), v rámci něhož bude žadatel zařazen. Lze rovněž využít i jiný identifikátor služebního místa uvedený ve vnitřní systemizaci správního úřadu (např. číselné označení služebního místa, pokud je takto služební místo ve vnitřní systemizaci označeno).↩
V případě povolení kratší délky služební doby podle § 116 odst. 2 zákona o státní službě je uvedené nutno odrazit i v odůvodnění rozhodnutí. Jde-li o případ, kdy žadatel (dosavadní zaměstnanec) pracuje v pracovním poměru na kratší pracovní dobu a je přijímán na služební místo, které je systemizováno jako místo s kratší služební dobou, ve výroku se uvede: „zařazuji žadatele/žadatelku na služební místo s kratší služební dobou, a to v rozsahu (doplnit specifikaci délky služební doby) týdně;“. Tato skutečnost se pak musí odrazit i v odůvodnění rozhodnutí.↩
Pokud se jedná o situaci, že jsou splněny ke dni vzniku služebního poměru podmínky pro postup do vyššího platového stupně, je třeba do výroku v písmeni b) uvést: „podle § 198 odst. 1 zákona o státní službě v návaznosti na § 3 nařízení č. 304/2014 Sb. zařazuji do X. platového stupně a“ a stanovit vyšší platový stupeň podle dosažené praxe.↩
V závislosti na tom, zda státní zaměstnanec bude vykonávat práci ve ztíženém pracovním prostředí.↩
Pokud žadatel nesplňuje předpoklad vzdělání, ale bylo rozhodnuto o jeho přijetí do služebního poměru na základě výjimky uvedené v § 201 zákona o státní službě, je třeba přiznání této výjimky odůvodnit např. takto: „Žadatel sice nesplňuje předpoklad vzdělání podle § 25 odst. 1 písm. e) zákona o státní službě, protože dosáhl pouze (…) vzdělání, přičemž na dané služební místo je stanoven předpoklad (…) vzdělání. Služební orgán však posuzoval, zda žadatel nesplňuje podmínky uvedené v § 201 zákona o státní službě pro přiznání výjimky z předpokladu vzdělání a na základě skutečností zjištěných v rámci řízení dospěl k závěru, že pro přiznání této výjimky a přijetí do služebního poměru je důvod dán. Žadatel již (…) let pracuje na pracovním místě, na kterém vykonává činnosti obdobné činnostem, které bude vykonávat na služebním místě, na které je tímto rozhodnutím zařazen, a lze konstatovat, že žadatel se při výkonu těchto činností s ohledem na jejich povahu, obtížnost, dobu, po kterou je vykonává, a též s ohledem na jejich řádný výkon, dlouhodobě osvědčil.“.↩
Je-li den vzniku pracovního poměru dnem pracovního klidu, je třeba stanovit jako den nástupu do služby nejbližší následující pracovní den – to se projeví též v odůvodnění rozhodnutí.↩
Pokud je organizační útvar služebního úřadu, v němž bude žadatel vykonávat službu, mimo hlavní sídlo služebního úřadu, použije se namísto tohoto odstavec tento odstavec: „Vzhledem k tomu, že sídlo organizačního útvaru služebního úřadu - (označení služebního úřadu a jeho organizačního útvaru), v němž bude žadatel vykonávat službu, je mimo hlavní sídlo služebního úřadu, je služebním působištěm žadatele X,jakožto sídlo tohoto organizačního útvaru služebního úřadu.“↩
Použije se pouze v případě, že je povolována kratší služební doba. Jde-li o případ, kdy žadatel (dosavadní zaměstnanec) pracuje v pracovním poměru na kratší pracovní dobu a je přijímán na služební místo, které je systemizováno jako místo s kratší služební dobou, v odůvodnění se uvede: „Žadatel je přijímán na služební místo, které je systemizováno jako služební místo s kratší pracovní dobou, proto se též ve výrokové části rozhodnutí stanoví zařazení žadatele na toto služební místo a stanoví se též rozsah kratší služební doby na tomto služebním místě.“.↩
Pozn. Vzor postihuje pouze odměňování podle § 198 odst. 1, v případě dosavadního zaměstnance, který je odměňován smluvním platem, je třeba postupovat podle § 198 odst. 4.↩
Pokud by nastala situace, že by byly splněny podmínky pro postup do vyššího platového stupně, je třeba odůvodnění přizpůsobit např. takto: „Podle § 198 odst. 1 zákona o státní službě v návaznosti na § 3 nařízení č. 304/2014 Sb. se žadatel/žadatelka zařazuje do X. platového stupně, a to nikoli na základě platového výměru ze dne X. měsíce 20XX platného ke dni bezprostředně předcházejícímu vzniku služebního poměru, nýbrž podle své započitatelné praxe, která ke dni vzniku služebního poměru činí X let a X dní. Důvodem je skutečnost, že žadatel/žadatelka ke dni vzniku služebního poměru splnil/a podmínky pro postup do vyššího platového stupně, jak to předpokládá § 198 odst. 1 zákona o státní službě, a je tedy třeba ho/ji zařadit do vyššího platového stupně odpovídajícího celkové délce žadatelem/žadatelkou dosažené praxe.“.↩
Podpis oprávněné úřední osoby je na stejnopisu rozhodnutí zasílaném žadateli možno nahradit doložkou "vlastní rukou" nebo zkratkou "v. r." u příjmení oprávněné úřední osoby a doložkou "Za správnost vyhotovení:" s uvedením jména, příjmení a podpisu úřední osoby, která odpovídá za písemné vyhotovení rozhodnutí.↩
celkem jde o 18 paragrafů (§ 17 – § 34) ze 48.↩
Těhotná státní zaměstnankyně a státní zaměstnankyně nebo státní zaměstnanec pečující o dítě do 8 let smějí být přeloženi jen se svým souhlasem; to platí obdobně i pro osamělou státní zaměstnankyni a osamělého státního zaměstnance, kteří pečují o dítě, které dosud nedosáhlo věku 15 let, jakož i pro státního zaměstnance, který prokáže, že převážně sám dlouhodobě pečuje o osobu, která se podle jiného právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo stupni IV (úplná závislost).↩
§ 50 odst. 1 zákoníku práce ve znění novely zákona č. 303/2013 „Výpověď z pracovního poměru musí být písemná, jinak se k ní nepřihlíží“.↩