Světová ekonomika otevřené otázky

3.vyjmenujte země skupiny BRICJe to společné hospodářské uskupení Brazílie, Ruska, Indie, Číny

4. jaký je rozdíl mezi REFORMOU ekonomiky a TRANSOFRMACÍ ekonomikyReforma- obecně : přeměna, změna, úprava, zlepšení, systémový děj ve společnosti spojený s dlouhodobou změnou stavu.-> Reakcí na problémy ekonomického růstu bylo reformní hnutí. Hlavními rysy reforem byly:- změna úlohy a postavení centrálního plánovánísměrem k dlouhodobosti a zvýšení role finančních a cenových nástrojů, - aktivizace hospodářských organizacíjejich samostatnosti,zaváděním samofinancování, poskytováním samostatnosti v zahraničním obchodě, - rozšiřování pravomocí hospodářských organizacíposkytnutím možnosti vytváření samostatných plánů, omezováním počtu direktivních úkolů, přechodem na nepřímé ekonomické nástroje v ukládání úkolů, -objektivizace cen, která měla zajistit vliv světových cen do ekonomiky a vytvořit parametrické prostředí pro fungování podniků aj. Z postupu reforem lze vyvodit obecné závěry: hospodářské reformy nelze uskutečnit bez zásadních změn politického systému, reforma musí být komplexní, změny prováděné po částech. Je tedy jasné, že reforma (úprava) systému není možná, že je nutná transformace (podstatnou změnu, proměnu) systému. Transformační proces v evropských CPE probíhal šokovou cestou, která byla spojena s provedením nezbytných institucionálních opatření, uvolnění cen a otevření ekonomiky.Transformace podniků vedla k zániku celé řady podniků, ale i celých odvětví. Ty však byly po stabilizaci ekonomiky a jejích institucí nahrazeny novými odvětvími budovanými díky značnému přílivu PZI. Tato radikální změna ekonomiky se mimo jiné projevila i v tom, že většina transformujících se ekonomik ani po deseti letech nedosáhla předtransformační úrovně.

Varianta I

1.integracni tendence v SEDůsledkem rozvoje výrobních sil a prohlubování mezinárodní dělby práce a specializace, jsou integrační procesy ve světové ekonomice. Dochází ke spojování dříve samostatných ekonomických celků do vyšších celků. Integrační procesy i makroekonomické úrovni: Na mikroekonomické úrovni se integrační procesy projevují vznikem velkých podniků. Tento proces pokračoval vznikem nadnárodních společností, aby v současné době, nabyl podobu globalizace. Na makroekonomické úrovni se integrační procesy projevují procesem vzniku integračních seskupení zemí, kdy se menší země snaží překonat nedostatky domácího trhu vytvořením většího trhu.Makroekonomické integrační procesy Integrace národních ekonomik do větších celků je pokračováním tendence ke zvětšování trhů.Spojování národních ekonomik má dvojí podobu a sicenásilnou nebo pokojnou. Typy integračních seskupení:- integrační seskupení zemí má několik forem, které představují přechodné etapy k úplné ekonomické a politické integraci zemí. Jsou to: 1. Pásmo volného obchodu – zrušení cel v obchodu mezi členskými zeměmi, vůči třetímzemím si každá země zachovává svůj národní tarif 2. Celní unie –členské země vytvářejí společný celní tarif a celní politiku vůči třetím zemím 3. Hospodářská unie – odstraňuje překážky pohybu a služeb a vytváří podmínky pro volný pohyb všech výrobních faktorů 4. Hospodářská a měnová unie – zde se vytváří společná nadnárodní měna 5. Politická unie – jedná se o federaci členských států, kdy se jednotlivé členské země vzdaly částí svých pravomocí ve prospěch společných orgánů, které prosazují společné zájmy. V současné době lze ve světové ekonomice zaznamenat celou řadu pokusů o regionální ekonomickou integraci, např.: 1. EU (1957) – jako Evropské hospodářské společenství = hospodářská a měnová unie 2. ESVO – Evropské sdružení volného obchodu (1960) = pásmo volného obchodu, členové – Island, Lichtenštejnsko, Norsko, Švýcarsko 3. NAFTA – Severoamerická dohoda o volném obchodu (1993) = pásmo volného obchodu a jejími členy jsou USA, Kanada a Mexiko 4. MERCOSUR – Jižní společný trh (1991) = má charakter celní unie a tvoří ji Argentina, Brazílie, Paraguay, Uruguay 5. ASEAN/AFTA –Sdružení národů jihovýchodní Asie/Oblast volného obchodu (1967) = Politicko-ekonomické seskupení, které se přeměnilo v zónu volného obchodu, členové – Brunej, Filipíny, Indonésie, Laos, Malajsie, Myanmar, Singapur, Thajsko a Vietnam. 6. CEFTA – Středoevropská dohoda o volném obchodu (1993-2004), měla charakter pásma volného obchodu a členy byly – ČR, Slovensko, Maďarsko, Polsko, Slovinsko, Rumunsko a Bulharsko