Finance diskuze

Mýtus č. 12 (který však není mýtem ale – z pohledu tazatele možná překvapivě – správným pochopením reality): ČNB si „jen tak z ničeho“ tiskne peníze, kterými kupuje devizy.

Vytváření peněz (hotovostních i elektronických) jen tak z ničeho je podstatou stávajícího měnového systému. V něm centrální banka s ohledem na svoje cíle v oblasti cenové a finanční stability peníze vytváří (když svou měnovou politiku uvolňuje), nebo naopak destruuje/stahuje (když svou politiku zpřísňuje), a to prostřednictvím svých měnověpolitických operací a nástrojů. (např. emisí nových peněz skrze úvěry bankám, nákupem cenných papírů na trhu či právě nákupem cizí měny – devizovými intervencemi).

Mýtus č. 13: Škodlivá deflace nastává jen tehdy, když vidíme pokles tzv. měnových agregátů (množství peněz v oběhu, tj. zejména vkladů u bank), případně též objemu úvěrů, což není náš případ, a proto ČNB neměla zasahovat.

Vztah mezi vývojem peněžní zásoby, resp. objemem úvěrů a vývojem inflace není příliš silný ani v normálních dobách, natož právě v naší současné situaci, která se nazývá tzv. pastí likvidity. Past likvidity nastává při nízkých – v našich podmínkách již rok nulových – základních úrokových sazbách a při očekávání klesajících cen. Je-li ekonomika chycena do pasti likvidity, pak zvyšování likvidity v bankovním sektoru a množství peněz v oběhu nevedou k oživení hospodářského růstu. V pasti likvidity se totiž vyplatí jen nečinně „sedět na penězích“, protože se reálně zhodnocují samy od sebe. Peníze se tak začínají v ekonomice stále pomaleji obracet, a i když jich je hodně, tak HDP i cenová hladina mohou klesat. Účelem intervencí ČNB proto není další zvýšení likvidity v bankovním systému, potažmo množství peněz v oběhu, kterých není nedostatek, to by k ničemu nevedlo. Jdeme na to jinak. Je potřeba dát ekonomice impuls, aby peníze začaly ve zvýšené míře obíhat. Oslabení kurzu je v naší situaci vhodným a účinným nástrojem.

Ještě k úvěrům. Není tak úplně pravda, že jejich vývoj nesignalizuje žádné problémy. Z dat je patrné, že poptávka po úvěrech a jejich objem jsou stále utlumené, zejména v podnikovém sektoru. Ani v sektoru domácností nelze růst nových úvěrů přeceňovat, neboť se jedná z velké části o refinancování minulých hypotečních úvěrů bez velkého vlivu na jejich celkový stav. Stejně je tomu u spotřebitelských úvěrů, kde probíhá jejich konsolidace. Transmise měnové politiky (tzn. praktické dopady měnových opatření ČNB na ekonomiku) funguje, klientské úrokové sazby klesly podobně jako sazby ČNB na historická minima. To bezesporu snižuje zatížení domácností a podniků pravidelnými splátkami, ale zatím to bohužel není vidět v růstu spotřeby a investic.