ŘECKÉ DIVADLO

Zprvu hráli divadlo svobodní obyvatelé, kteří měli herecké předpoklady. O profesionálních hereckých seskupeních se dá hovořit až okolo 4. – 3. tisíciletí před naším letopočtem. Z bohatých občanů byli vybráni tzv. Chorégové, což byli bohatí občané, kteří byli vybráni, aby ze své vlastní kapsy financovali, vydržovali a vypravili sbory, jejich počet se pohyboval okolo patnácti členů a druhý sbor se skládal z čtyřiadvaceti členů. Chorégové taktéž během představení nabízeli občanům víno a jiné občerstvení. Archón měl za úkol vybrat básníky, kteří se soutěže chtěli zúčastnit a následně svou volbu musel zdůraznit obyvatelstvu. Také měl za úkol vybrat hlavního protagonistu představení. Chorégovi byl jeho básník přidělen losováním.

Obyvatelstvo se na hry dostavovalo ve slavnostním oblečení s věnci na hlavě. Představení započalo od časného rána, a proto si sebou obyvatelé nosili vodu a jiné občerstvení. Oslavy měli celkový počet divadelních her 15–17 a znamenalo to sedět v divadle od rána až do večera. Pokud se obyvatelům představení líbilo, tak tleskali, pokud se jim nezamlouvalo, tak dupali, mlaskali nebo syčeli. Po ukončení představení se vyhlašovali vítězi, tedy nejlepší herec, pořadatel a básník, které zvolila porota. Porota se skládala z deseti osob, které byli vybrány losem. Všichni vítězové obdrželi břečťanový věnec a básník dostal mimo něj i peněžitou odměnu, což byl jeho honorář. Po skončení slavností se obyvatelstvo znovu shromáždilo v divadle a hlasovalo, zda dostane organizátor slavností pochvalu či pokárání.

V řeckém divadle mají kostýmy mimořádnou důležitost, ostatně se už používali dříve, během starých náboženských obřadech. Skládají se z obuvi, masky a dlouhého oděvu. Herci byli většinou pouze 3 a proto musel jeden herec hrát více rolí. V maskách bylo nemožné rozpoznat hercovu mimiku, což ale nevadilo, jelikož kvůli velké vzdálenosti herce od diváků, by divák stejně na obličej ani neviděl. Jelikož herci nemohli hrát mimikou, hráli gesty, mluveným projevem a řečí těla. Velký důraz se kladl hlavně na choreografii, skvěle provedenou výpravu a nejdůležitější byl pochopitelně mluvený projev, ve kterém bylo nutné, aby byl hercův hlas náležitě citově zabarven. Masky dovolovali hercům hrát ženské role, jelikož v této době ženy divadlo hrát nesměli, ale mohli se divadla účastnit a patrně seděly na nejvyšších místech. Zprvu se vyráběli z kozí kůže a působili velice výrazně, později se vytvářely z pálené hlíny a bronzu. Kostýmy v komedii se liší od těch v tragédiích. Komediální kostýmy mají kupříkladu groteskní vycpávky či či představují spektakulárnost. Herec na sebe mohl vzít jakoukoliv podobu, masky měli i nepatrné rozdíly ve výrazu tváře, takže mohli hrát stařenku či smutného nebo veselého muže. V helénistické době se používá kothurn, což jsou vysoké dřevěné střevíce, které nosili, aby působili vyšší.