Úvod do sociologie, Jan Keller, otázky na odpovědi

Vojenská společnost dle Spencera měla za úkol válčení, obranu, ekonomické aktivity. Vše mělo vojenský charakter a vyžadovala se tvrdá disciplína a autoritativní moc. V průmyslové společnosti se kladl důraz na svobodu, individualismus. Tato společnost si zakládá na dobrovolné kooperaci, dobrovolném soužití lidí.

Str. 12

,,Tradiční pospolitost (Gemeinschaft) je stavěna do kontrastu s moderní společností (Gesellschaft).“

Tento pojem zavádí Ferdinand Tönnies. Má to být jakýsi ideální typ lidského soužití neboli sociální vazby: Gemeinschaft , česky společenství nebo pospolitost s pevnými osobními vazbami, a Gesellschaft, česky společnost s racionální organizací a volnějšími vazbami. Je to tradiční společnost oproti moderní.

Přijde mi, že autor zde kritizuje moderní společnost a přiklání se k tradiční z toho důvodu, že jsou zde neosobní vazby, že se jednotlivci honí za ziskem atd. S tím souhlasím, změny s sebou nesou důsledky ať už pozitivní či negativní a toto je jeden z nich. V dnešní době je zisk a kariéra u mnohých jedinců na prvním místě.

,,Durkheimova rozlišení společností spočívajících na solidaritě mechanické a společností se solidaritou organickou.“

Za tímto rozdělení stojí Émile Durkheim. Porozuměla jsem tomu tak, že společnost s mechanickou solidaritou je vlastně tradiční společnost- uspořádaná v malých společenských a územních celcích (např. kmeny, vesnice), integrována náboženstvím, které vytváří kolektivní vědomí, nízká dělba práce. Společnost s organickou solidaritou je společnost moderní- vysoká dělba práce a dělbou práce je společnost i integrována. Při narušení dělby práce, např. vlivem ekonomické krize či konfliktu zaměstnanců se zaměstnavatelem může dojít k anomii.

Str. 13

,,Durkheimova koncepce je polemikou s typologií Spencera…“

Keller zde porovnává Durkheimovy a Spencerovy typologie. Zatímco Spencer je zastáncem individualismu, Durkheim je zastáncem kooperace jednotlivců a toho, že jednotlivec je důležitým produktem skupiny. (Kmeny, korporace, stát)

Str. 14

,,…přeměnou instituce trhu…“

Keller uvádí, že jako největší zlom, který oddělil moderní společnost od tradiční, je radikální přeměna instituce trhu. Po přečtení textu mi bylo tedy jasné, že v tradiční společnosti jako hlavní zdroj přežití byla hlavně půda a trh neměl určující roli v ekonomickém životě společnosti. Trhy fungovaly spíše na okraji ekonomiky a většinou se zde směňovalo. Postupně se generalizoval trh a tím zanikala tradiční společnost.

,,…společnost tržní…“

Tržní společnost vznikla někdy mezi lety 1815-1845- jak Keller uvádí. Sociální status jednotlivců byl určován jejich postavením na trhu. Ze zemědělství se přechází k průmyslové výrobě a ke službám.

,,…přeměna práce a půdy ve zboží…“