ČESKÁ POVÁLEČNÁ LITERATURA ZPRACOVANÉ OTÁZKY
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
emblematický motiv barikády (Halas: Barikáda, Seifert: Barikáda z rozkvetlých kaštanů)
vlídné postavy sovětských vojáků, nikdo ale neřeší Američany, kteří taky pomohli
okamžitá reakce: básně vycházely v novinách, časopisech (Halasova Barikáda v Rudém právu)
všechny sbírky mají většinou tři části – předmnichovská, o válce, poválečná, respektují chronologii základních dějinných situací (Nezval: Historický obraz, Seifert: Přilba hlíny, Vilém Závada: Povstání z mrtvých)
Vladimír Holan:
Proměna tvorby během války (od analytickým veršům k společenský apelativním)
báseň – dokument: důraz na spontánně prožívaný vztah ke skutečnost, faktografičnost a autenticitu výpovědi: sbírka Havraním brkem
skladba Díky Sovětskému svazu, sbírka Panychida;
válka jako střet Slovanska a Germánska
zachycení portrétů obyčejných lidí
volný verš
motiv oslavy hrdinů, hold vítězům-zachráncům
otázka po existenci boží
František Hrubín – sbírka Jobova noc: motiv země, přechod ze „staré“ do „nové“, triptych Chléb s ocelí
Jaroslav Seifert – sbírky Přilba hlíny: psaná chronologicky
Osm dní – žalozpěv nad smrtí T.G. Masaryka (1. díl), Říp v okně – posmutnělá, verše za války (2. díl), S náruční otevřenou (3. díl)
Zdůraznil význam subjektivního prožitku
Lyrický deník: dějinné chvíle se zobrazují v intimním rozměru
Vilém Závada – sbírka Povstání z mrtvých, pokládal život za stálou apokalypsu, výborná poezie, 3 části (symbolické básnické vize ohrožené země, tíživá atmosféra protektorátu, apokalyptické vize)
František Halas – jeden z mála lidí, který se za války nebál, kolem roku 1946 volným veršem svědčí o veliké skepsi básníka, uvědomil si, že je svět rozdílný stále a že válka bude pořád
V řadě: psáno chromologicky, báseň Lidice- téma lidské tragédie jako varovný symbol, závěrečná báseň- motiv mementa mrtvých (poselství obětí války)
Ozvěny barikád: 25 básní z revolučních dnů – antologie, téma osvobození, S.K.Neumann, J. Hora, Nezval, Seifert, Jaromír Hořec, Antonín Spálenka)
díla, která za války nemohla být vydávána –díla zemeřelých autorů
svědectví o individuálním lidském osudu
Josef Čapek (Básně z koncentračního tábora)
Jiří Orten: vydával pod pseudonymy (skrývající jeho židovství), vliv na další generaci, základní motivy: láska, sen, domov, slovo
Elegie: 9 žalozpěvů, vrchol tvorby, téma milostného zklamány, lidské samota, sociální vyloučení
Hanuš Bonn,…
Poezie jako povzbuzení a útěcha
Zpracování vězeňských zážitků: Miloš Vacík (Malá Kalvárie), Miloš Jirko (Vězeň u okna)
za války a po válce nástup nové poezie = „ ortenovská generace“ – patronem byl F. Halas vyšel Jiří Orten, Kamil Bednář, Josef Kainar, Alena Vrbová
„teorie nahého člověka“
Jindřich Chalupecký x Kamil Bednář
Bednář měl pocit, že v poezii by mělo být zachycen člověk zbavený vnější slupky, oproštěn od umělých konvencí a ideologií – navázal tak na Ortenův názor
skupina „OHNICE“ – podporována i Václavem Černým
X Chalupecký – skupina „1942“
patřili tam i autoři, kteří se přidali po válce – Jiří Kolář (největší experimentátor), Josef Kainar (ironický, skeptický, básník, epik), Jiřina Hauková (manželka Chalupeckého, básnířka, překladatelka)