ČESKÁ POVÁLEČNÁ LITERATURA ZPRACOVANÉ OTÁZKY

• Obnovení širokého výrazového spektra rozmanitých literárních přístupů a žánrů

ČETBA:

• Jaroslav SEIFERT: Maminka (1954)

• Zdrobněliny, metafory, přirovnání, kontrast

• Motivy: nemoc, mládí, melancholie, důležitost maminky, nostalgie

• Krása a dobrota maminky, také chudoba, nemoc

• Intimní téma, citově naléhavé vzpomínky

• Konkrétní obrazovost

• Egon HOSTOVSKÝ: Nezvěstný (1955)

• Román, er forma

• atmosféra Prahy ve dnech únorového puče: pochodující davy, skandování hesel

• hledání novináře pana Krále: nikdy se neobjeví na scéně

• popis světa tajných služeb (intriky, spojování se)

8/ Intimní lyrika padesátých let jako cesta ze sevření ideologií

• jedna z hlavních náplní poezie

• milostná témata, téma dětství, návrat k domovu, vzpomínky

• snahy byly patrné od počátku 50. let, zastíněny ale budovatelskou poezií

• harmonie prostého lidského života, scelující jednota světa a básníka, vnější a vnitřní reality

• u některých básníků se projevovala tzv. rozdvojenost = psali budovatelsky, zároveň ale prvky klasické poezie

  • Vítězslav Nezval – Z domoviny

    • název podle Smetanovy skladby

    • retrospektivní polytematická skladba

    • vybavuje si své dětství na prvorepublikovém venkově

  • Josef Kainar – Český sen – snaha najít jistoty domova

  • Vilém Závada – Polní kvítí

  • Ladislav Stehlík – Země zamyšlená – vzdán hold české krajině

• pro hodně básníků byl vzorem překlad ruského sovětského autora Štěpána Štěpačova – Sloky lásky (1952), přeložil ho Ladislav Fikar>> knížka zlidověla, opíral se o ni např. Pavel Kohout a další, působila osvěžujícím dojmem

• vrcholem:

  • Jaroslav Seifert – Maminka (1954)

    • určeno spíše dětem

    • vzpomínky na žižkovské dětství

    • bytu kralovala maminka, vše je jednoduché a příjemné

    • ilustroval Jiří Trnka

    • 20 000 exemplářů, dostal r. 1955 státní cenu Klementa Gottwalda – v té době největší umělecké vyznamenání

    • všímá si prostých věcí (krabice na čaj, džbán na pivo, zrcátko, …)

    • relikvie, co zbyly po mamince

    • dětství zobrazuje rafinovanou melodičností

>> jinak obecně Seifert hodně vzpomínal, byl to melancholický básník – např. v r. 1929 píše předčasné memoáry Hvězdy nad rajskou oblohou

• František Branislav – Večer u studny – domov, láska bez ideologie

• František Nechvátal – zelená honba léta – erotická skladba, Hojivá zřídla: intimní milostná poezie, válečné reminiscence a přírodní lyrika

• Zdeněk Kriebel – Kniha milosti (1956) – o tragické lásce, rozpad vztahu

• Karel Kapoun – moravský básník, Velké objetí, Doma, Neodcházej, svět ztrácí tragiku a věci svou tíhu: básník jako zaujatý průvodce po drobných krásách přírodních dějů

• Milan Kundera – začíná jako básník – pak prozaik

  • Monology – ukazuje na zradu, nevěru, loučení

  • láska = dramatický a mnohotvárný fenomén v jeho dílech