ČESKÁ POVÁLEČNÁ LITERATURA ZPRACOVANÉ OTÁZKY
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Julius FUČÍK: REPORTÁŽ PSANÁ NA OPRÁTCE (1945)
Posmrtně vydáno podle zápisků a motáků, cenzurováno
Předmluva: jeho žena
Dokument o životě za mřížemi z pohledu komunistického funkcionáře
Krátké věty: emotivní, jako reportáž
O jeho zatčení – přes rok Pankrác- stanné právo - …..
Otevřeně, reflexe
Hlavní adresát: čtenář
Adolf Hoffmeister: Turistou proti své vůli “Animals are in cages“ (1946)
Útěk z protektorátu do exilu
Fiktivní hrdina, paradoxy při cestě za svobodou
Humor, satira
Jiří Weil: Život s hvězdou “Žalozpěv za 77297 obětí“ (1949)
Holocaust, vypjatá lidská situace
Střízlivý, věcný popis: špatné věci jakoby mimochodem
Oslovuje Růženu, která tam není
Brutálnost na člověku: všední, automatické, neosobní
Mluva postavy: ne reflexe, ale předání faktů
Židovský úředník Roubíček
7/ Tvorba poúnorových emigrantů v padesátých a šedesátých letech
EXILOVÁ POEZIE
poezie jako jeden z prostředků polemiky s nepřátelským režimem. Nástroj vyjadřující pocity exulantů
přednost známým a osvědčeným výrazovým prostředkům (ne experimenty)
reakce na absurditu dějin, jejíž souhrou se člověk ocitá bez domova
zpěvný sentiment touhy po domově, analytický průzkum vlastní paměti
Karel Brušák: časopisecká poezie
Jan Tumlíř: Hořká voda
Ivan Jelínek: Ulice břemen, vliv Halasova poezie a básnický expresionismus
František Listopad: torzovité obrazy s množstvím zámlk, alogické spojení, chaotičnost přítomnosti, Svoboda a jiné ovoce
Ivan Blatný: během 50. let jeho tvorba publikována ojediněle, hospitalizován na psychiatrické léčebně
Milada Součková: Gradus ad Parnassum, revokace minulosti
Různé reakce: snaha požadavkům budovatelské kultury vyhovět, pauza se psaním, smíření s čekáním na vydání („do šuplíku“) a věnování se překládání nebo dětské tvorbě (F. Hrubín)
60. léta –
Nadále rozvíjení charakteristických témat: ztráta domova, nemožnost návratu, vykořeněnost, smutek
Pavel Javor: Kouř z Ithaky, Nedosněno, nedomilováno, První sůl
Ivan Jelínek: vliv symbolismus, V sobě letohrad – příběhy z řecké mytologie, Sochy, Sed částek
Milada Součková: básnířka vyvolávající z paměti zasněné básnické obrazy míst, událostí a osudů, Pastorální suita, Alla Romana
EXILOVÁ PRÓZA
Iluze o brzkém pád komunistického režimu: exilový literární život se utvářel jen velmi pomalu, charakter spíše individuální
Dominance publicistiky
Reflexe vykořeněnosti
Peníz exulantův: první větší antologie exilové prózy, vzpomínky a evokace minulosti, hledání útěchy
Zdeněk Němeček: snaha reflektovat aktuální problematiku existenciální úzkosti (román Tvrdá země, povídkový soubor Stín a jiné povídky, novela Bloudění v exilu)
Jan Čep: eseje pro Rádio Svobodná Evropa
Křesťansky orientovaná esejistika: časopis Sklizeň, Skutečnost, autoři: Věra Stárková, Pavel Želivan, Petr Den
Egon Hostovský
Román Nezvěstný: mezinárodní pozornost, svět tajných služeb
Román Půlnoční pacient: atmosféra na hranici snu a skutečnosti
Román Dobročinný večírek: pesimismus se ještě stupňuje
Analýza tématu vyhnanství, lidské vykořenění ze světa jistot
60. léta –