ČESKÁ POVÁLEČNÁ LITERATURA ZPRACOVANÉ OTÁZKY
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
další spisovatelé:
Jan Háč
skupina kolem Karla Teiga – surrealisté
Ludvík Kundera, Zdeněk Lorenc
katoličtí spisovatelé – Jan Zahradníček, mluvčí Jan Slavík
deník Mladá fronta – hodně spisovatelů, např. František Listopad (pseudonym) – emigroval
Ladislav Fekál
v roce 1947 skupina výtvarníků, hudebníků, literátů – Neruda, Smetana, Ženíšek do r. 1948
autoři, kteří se do žádné skupiny nezařadili
Oldřich Mikulášek – sbírka Po boji
Zdeněk Kriebl – moravský básník
ČETBA
Reakce na pokvětnové povstání:
Jaroslav SEIFERT: PŘILBA HLÍNY (1945)
- viditelná emocionální angažovanost
- nepochopení války, pacifista, vlastenec
- 3 části:
1) Osm dní
- hrozná Evropo, sobecké město: zmar, naštvanost
- motiv dětí (to kalné ráno, to si pamatuj, mé dítě), květin (vladař žezlem růže vládl)
2) Zhasněte světla – mírnější
- více vlastenecké, hodně o Praze, milejší, hodně písní
3) S náručí otevřenou
- historické zmínky (Presidentu Benešovi, Mrtví v Lidicích)
- reakce na květnové povstání
František HALAS: V ŘADĚ (1948)
Do zbraně, Demobilizace, Praha
Téma: válka, beznaděj
Opakování, krátké básně
Dvě části: Hlídkování a Hrejme dál (delší, drsnější: Moskvě k narozeninám)
František HALAS: Hlas domova (1979)
Výsostný jazyk, láska k jistotám a krásám domova
Delší básně, složitější souvětí, volný verš
čtyři básnické prózy:
O jedné závisti: svět dětí, závidí jim (Ale hledačská pýcha nedá básníkům spát, a tak se pokoušejí vždy znovu dětskou všemocnost napodobit, jak se jen dá.)
Zpevanky, zpevanky: lidová poezie
Tvář domova, Já se tam vrátím: láska k rodné zemi a krajině, Českomoravská vrchovina, více básní
Josef ČAPEK: Básně z koncentračního tábora (1946)
Reflexe člověka vydané vládě zla
Konkrétní zážitky a vzpomínky vězně, vzpomínky na rodinu, ženu (Mé ženě)
Kdy i tvůj život vlastní se nezdá být už tvým, kdy temno nade vším se svírá: zoufalost
Básně, které nemohly být vydány
2/ Próza ve druhé polovině čtyřicátých let
téma války stále dominantní, základní situací pro prózy existenciálního ladění, analýza lidské existence
Míšení různorodých tendencí (díla nová, texty vzniklé během okupace, i před ní):
Doznívání starších tendencí
Zejména tradiční psychologická próza
Autoři se začali odvracet od detailní psychologické analýzy, tendence k próze zdůrazňující funkce společensko-politické nebo sociálně utopické podobenství
Miroslav Hanuš: Příběh o pomoci, Legenda o Tomášovi
Zdeněk Němeček: Evropská kantiléna: pokus o společenský román širšího záběru
Vladimír Neff, Jaromír John
dokumentární a svědecká díla
v reportáži, v memoárech, v deníku
cílem je podat osobní svědectví
velké množství těchto knížek po válce
např. Továrna na smrt (1946)
po Osvětimi
autoři: Oto Kraus, Erik Schör – přežili Osvětim a popsali to ostatním
spojení dokumentu -= obsahuje i nákresy a náčrty
faktografická knížka
osobně zaujatý pohled do osudů lidí