Psychologie - souhrn přednášek

vytváření umělého problému, který napomáhá k řešení 

útok na slabá místa protivníka (na jeho handicap) – nejhorší podpásovka 

K.O. v hádce pro druhého (vytáhnou slabou stránku protivníku – 
např. koktání, nevýkonnost při styku, apod.) 

fáze hádky 

1.  fáze – „oznam, že se chceš hádat“ – většina lidí se chce pohádat, aby se uvolnili, ale zároveň 

nechtějí převzít odpovědnost za to, že by hádku začali (nechtějí být iniciátory) – popichování, 
provokování, konizování („víš..., podívej se...“ – dáváme tím najevo svojí dominanci) (správně 
tady je problém, co si o tom myslíš...) 

2.  fáze – „odreaguj se, a pak kritizuj/argumentuj“ – do tohoto stavu vstupují lidé v různém 

emočním rozpoložení – máme právo na to, si vzít svůj čas na odreagování/ventilování – „dej mi 

10 minut, a pak se můžeme o tom problému pobavit“ – musíme tento čas na ventilaci 
poskytnout i tomu druhému 

3.  fáze – „přiznej některý ze svých nedostatků“ – zpravidla nikdo z nás není dokonalý, každý má X 

nedostatků – tím, že daný nedostatek přiznám a ukazuji, že o tom vím a uvědomuji si to, a 
dávám najevo, že se druhého člověka nesnažím přetlačit silou a svou dokonalostí 

4.  fáze – „ocenit na druhém něco pozitivního“ – sice jsi takový...., ale cením si na tobě, že dokážeš 

to a to – ukážeme, že nejde v hádce o něj, ale o problém jako takový 

po hádce se nemusí cítit ani jeden, že prohrál, a je připravená půda k řešení daného problému 

 
b) vnitřní = intrapsychické – každý vnější konflikt prožíváme i jako vnitřní konflikt, každý vnější konflikt je o 
našem vnitřním subjektivním rozhodnutí