Český klasicismus

Český klasicismus

Formy a repertoár

Chrámová hudba

Vokální: Mše (missa brevis, missa solemnis), litanie, nešpory, oratorium, pastorely (o
vánocích), sepolkra (o velikonocích), gratulační kantáty (psaná k narozeninám představených
klášterů).

Instrumentální: varhanní preludia a fugy, sonáty, sinfonie

Světská hudba

Opera – pěstována především ve velkých městech. Vznikala v Čechách na základě spolupráce
měšťanstva a šlechty. Byly otevřeny různé městské opery např.: veřejné městké divadlo
v Praze v Kotcích, veřejná městská opera v Olomouci, rezidenční opera na Jánském vrchu,
Thunovské divadlo na Malé Straně a především v r. 1783 Hraběcí Nosticovo divadlo (Stavovské
divadlo). V první polovině 18. století v repertoáru převládala především italská vážná opera
neapolského typu, kterou hráli v našich divadle italské stagiony. Později opera buffa a
německý singspiel.

Lidové zpěvohry – na jejich vznik měla vliv italská buffa (později i singspiel), která byla účinně
spojena s tradicích lidových komedií a taškařic, provozovaných zvláště o mastopustu. Stejně
jako pastorela je i lidová zpěvohra především produktem venkovských kantorů popřípadě i
řeholních skladatelů. Je to prostý drobný útvar, využívající ve zjednodušené podobě hudební
prostředky oficiální opery: recitativy, arie apod. Hudebně i námětově je úzce spojena s lidovým
prostředím (milostné intriky, manželské spory, řemeslnická práce, politické poměry, války
s Pruskem, vážné sociální konflikty).

Melodramy – po roce 1781 k nám pronikly zahraniční skladby mimo jiné melodramy J. A.
Bendy, které dále inspirovaly Václava Praupnera a jeho melodram Circe (1789).

Hudebně teoretická a historická produkce

Při výuce se užívaly cizí učebnice (Fux a Marpurg) – česká naukové příručky jsou vesměs
kompilacemi z cizí literatury. Nejlepší z nich je česky psané (a nedokončené dílo) Počáteční a
všeobecní základové ke všemu umění hudebnímu J. J. Ryby z let 1799-1800, vydané 1817.

Více se u nás rozvinula činnost hudebně historická. Bohumír Dlabač – Všeobecný slovní
k kultury 1815.

Domácí skladatelé

Naprostá většina domácích skladatelů byla existenčně i umělecky spjata s chrámovým
prostředím – funkce ředitelů kůru či chrámového kapelníka patřila ke společensky
nejdůstojnějším a mohla hudebníka nejlépe existenčně zajistit.

František Xaver Brixi

Nejvýznamnější kapelník z domácích skladatelů raného klasicismu. Pocházel z rozvětveného
českého hudebnického rodu. Studoval u piaristů v Kosmonosích, kde se mu dostalo též
důkladného hudebního vzdělání. Po studiích odešel do Prahy a stal se chrámovým
hudebníkem. Brixi zemřel v mladém věku, přesto však vytvořil rozsáhlé dílo. Přes 500 skladeb.
Jeho hlavní část představují chrámové skladby všeho druhu včetně oratorií a školských her a
instrumentálních skladeb (varhaní preludia, toccaty, fugy apod).