Český klasicismus

Rysy tvorby: bohatá melodie, pestrá rytmická složka, přehledné formové členění.

Přejímal do své tvorby lidové prvky.

Jan Evangelista Antonín Koželuh

Byl žákem Segerovým a v Praze se dlouho dobu živil především jako chrámový zpěvák. Podnikl
studijní cestu do Vídně v r. 1771 požádal u sv. Víta po Brixim; získal je však až o 13 let později,
když zemřel Antonín Laube. Jako jediný z domácích skladatelů se pokusil o vážnou operu.
Napsal dvě: Alexandr v Indii a Demofoonte. Jsou to díla průměrná.

Další tvorba:

Nástrojové koncerty: Fagotový C dur, hobojový F dur.

Chrámové skladby: missa solemnis in D ke korunovaci Leopolda II.

František Xaver Dušek

Pocházel z poddanské rodiny a původně se měl stát knězem. V roce 1748 však odešel do Prahy
studovat hudbu u Habermanna a své hudebnické školení si doplnil ve Vídni u Wagenseila. Po
návratu do Prahy se věnoval především povolání učitele zvláště ve šlechtických rodinách, jako
znamenitý klavírista se věnoval sólové koncertní činnosti i se svou ženou operní pěvkyní
Josefinou Duškovou. Zasloužil se v Čechách o propagaci moderní klavírní hry jako interpret i
jako skladatel. Je autorem mnoha klavírních sólových skladeb, které jsou technicky nenáročné
a sloužili nejspíše k pedagogickým účelům.

Dílo:

Klavírní koncerty s orchestrem – jsou hráčsky náročnější.

40 symfonii – jsou na raně klasické vývojové úrovni.

Komponoval také parthii pro dechové harmonie, smyčcová tria a kvartety, klavírní tria a písně
na německé texty.

Tvorba českých kantorů

Je neodmyslitelnou součástí domácí hudební produkce období klasicismu, v řadě aspektů
vysoce osobitou a vývojově důležitou. Venkovští kantoři byli převážně dobrými hudebníky
hudební výchova patřila až do josefínských reforem k hlavním vyučovacím předmětům na
venkovských školách. Občas také vystupovali na šlechtických zámcích, při svatbách, pohřbech,

tanečních zábavách, až do josefínských reforem měli právo koledy. Z této tvorby jsou
nejoriginálnější vánoční pastorely a lidové zpěvohry.

Nejlepší byli kantoři z tzv. kantorských rodů:

Dusíkové, Kopřivové, Linkové

Jiří Ignác Linek

Vynikal zejména v pastorelách a sepolkrech.

Díla: Sepolkra: Oratorium o umučení Pána našeho Ježíše Krista, Symfonia o umučení Páně a
Kriminalista nevinný)

Jan Jakub Ryba

Nejvýznamnější osobností z okruhu českých kantorů-skladatelů. Ryba vyšel z kantorských
poměrů a připravoval se na hudebnickou profesi v některém velkém hudebním centru.
Nakonec z existenčních důvodů přijal místo venkovského kantora v Rožmitále pod Třemšínem.
Jako moderní a vzdělaný člověk se neustále dostával do konfliktu s nadřízenými a s okolím.
Psal vlastní texty.

Rybova skladatelská tvorba je neobyčejně rozsáhlá – zahrnuje více než 550 skladeb, převážně
chrámových skladeb. Ryba však komponoval i světskou instrumentální hudbu – symfonie,
nástrojové koncerty, sonáty, smyčcové kvartety, kvartety pro flétnu a smyčce, skladby pro
varhany. Zachoval se z ní však jen malý zlomek. Největším Význam má Rybova tvorba na české
texty.