Hudební formy - souhrn

Novodobé pojetí koncertu jako skladby pro jeden, nebo výjimečně několik sólových nástrojů
a orchestr. Nejčastěji je psán v cyklické sonátové formě. Bývá zpravidla třívětý (rychle, pomalu,
rychle).

Předehra – v širším slova smyslu znamená předehra instrumentální úvod k vokální nebo
k instrumentální skladbě nebo její samostatné části; nazývá se též introdukce.

Svita

Dělení:

Stará taneční svita – sdružení několika tanců v ucelenou skupinu, která je jednou z hlavních
forem samostatné instrumentální hudby renesance a baroka.
Novodobá svita – hlavním znakem svity zůstává větší a neohraničený počet vzájemně
kontrastujících vět, celkově menší obsahová závažnost. Dále je tu svita s novějšími tanci, která
navazuje na barokní prapůvod.

Barokní sonáta

Obsazení:

Sólová – 1 nástroj s generálbasem cembala, basová linie mohla být ještě zesilována
violoncellem či jiným hlubokým nástrojem
Triová – 2 sopránové nástroje s generálbasem, opět s předpokládaným zesílením basové linie.

Druhy:

Sonáta da chiesa (chrámová) – obsahovala 4 věty řazené systémem kontrastu, nejčastěji
grave, allegro, andante, allegro
Sonáta da camera (světská, komorní) – byla tvořena tanci staré barokní suity s povinnými
tanci: allemand, courante, sarabanda, gigue

Další části:

Nepovinné tance_ menuet, gavotta, branle a další
Netaneční čísla: úvodní preludium

Divertimento – sloužilo původně jako hudba ke stolování a doplněk společenské zábavy.
Sestávají z 5 – 6 částí, v obsazení komorním či orchestrálním.

Kasace – hudba pro slavnosti

Komorní hudba

Typy komorních souborů:
V průběhu vývoje hudby vznikala různá komorní seskupení, přičemž některá z nich byla z
různých důvodů skladateli nebo posluchači upřednostňována. Vznikla tak komorní tělesa
ustáleného složení, jako například klavírní trio a smyčcové kvarteto. Fantazii skladatelů nejsou
fakticky kladeny žádné překážky, takže je možné zkomponovat dílo pro soubor libovolného
složení. Toto bylo výrazně prokázáno zejména v průběhu 20. století.
Duo
Soubor je tvořen dvěma hudebními nástroji, případně nástrojem a zpěvákem. Téměř ve všech
případech je jedním z nástrojů doprovodný klavír doplněný o zpěv nebo melodický hudební
nástroj, nejčastěji smyčcový nebo dřevěný dechový nástroj. Existují však i skladby pro dva
klavíry. Díla pro dva jednohlasé nástroje s absencí klavíru jsou kvůli omezeným harmonickým
možnostem méně častá. Pro dua bývají nejčastěji určeny písně a sonáty.
Trio
Tvoří jej tři nástroje, ze kterých je jeden téměř vždy klavír. Trio může mít rozmanité složení,
některá seskupení jsou však užívána častěji. Patří sem:
klavírní trio – housle, violoncello a klavír
smyčcové trio – housle, viola a violoncello
klarinetové trio – klarinet, viola nebo violoncello a klavír
hornové trio – lesní roh, housle a klavír
Kvarteto
Kombinace čtyř nástrojů již umožňuje bohatší práci s harmonií a kontrapunktem i bez
přítomnosti klavíru. Patří sem: