Publius Vergilius Maro - Aeneas

PUBLIUS VERGILIUS MARO: Aeneas

Obsah

1. Předehra v hořící Tróji 1

2. Aeneas vyplouvá na moře 2

3. Thrácie, Délos, Kréta 2

4. Harpyje, Cyklopové a soptící Etna 2

5. Kartágo: Láska a smrt královny Didony 3

6. Vzpoura na Sicílii 3

7. Kúmská Sibylla a hlubiny podsvětí 4

8. Trojští uprchlíci v Latiu 4

10. Boje o novou vlast 5

11. Aeneovo vítězství 5

12. Od Lavinia k moci a slávě Říma 5

1. Předehra v hořící Tróji

Tróju založil Ilus, syn dardanského krále Troa a pravnuk Jova. Ten mu shozením posvátné sošky označil místo, kde ji má postavit. Ilus, po němž se Trója jmenuje, byl i jejím prvním králem. Následoval ho Laomedon, kterému s opevněním pomáhali Apollo a Neptun, on jim pak ale odepřel odměnu, kterou slíbil. Později se tak zachoval i vůči Herkulovi, který mu zachránil dceru před mořskou obludou. Jupiter na Tróju zanevřel, Apollo na ni seslal mor, Neptun zemětřesení. Herkules se pomstil válkou. Zabil Laomedonta i všechny jeho syny kromě Priama (nejmladšího). Ten byl spravedlivý, obětoval bohům. Z lásky k synovi Paridovi se dopustil činu, kvůli kterému Trója navždy padla.

Vše začalo v Thessalii na svatbě Pelea s Thetidou. Pozváni byli všichni až na Eris. Ta pak mezi Junonu, Minervu a Venuši hodila jablko s nápisem „té nejkrásnější“. Jupiter je nechtěl rozsoudit, takže je poslal za Paridem. To byl sice syn Priama, ale protože měl podle věštby způsobit pád Tróji, nechal ho Priamus odnést na úpatí Idy, aby zde byl ponechán napospas divoké zvěři. Tam ho odkojila medvědice a ujali se ho pastýři. Juno mu nabízela vládu nad Asií, Minerva vítězství v každé válce a Venuše lásku nejkrásnější ženy. Nechtěl moc ani válku, tak zvolil Venuši.

Helena se nechala svést a dobrovolně (nebo možná násilím) odjela ze Sparty s Paridem. Jasným trestem byla válka. Menelaos (její manžel) s Ulixem (= Odysseus) se vydal do Tróje a požadoval Helenu zpět. Paris byl ochoten vrátit jen pokladnici, kterou také vzali, ale Helenu ne. Priamus se za něj postavil. Agamemnón, bratr Meneláa, shromáždil krále z celého Řecka nebo jejich syny (Idomenea, vnuka Minoa; Diomeda z Argu; Nestora z Pylu; Aiaxe ze Salamíny i z Lokridy; Herkulova syna Tlepolema; dědice Hektorova luku Filokteta a samozřejmě Ulixa s Menelaem). Nakonec jich bylo přes 100 000. Trójané jejich útok odrazili a brzy jim na pomoc přišli Lyčané, Thrákové, Kárové a Dardanové, kterým velel Aeneas, syn Anchisa a Venuše.

Válka se protáhla a velitelé se dohodli, že se proti sobě postaví Paris s Meneláem a vítěz si odvede Helenu. Paris podlehl, zachránila ho ale Venuše. Helenu ovšem stejně nevydal a tím porušil dohodu. Pandarus podle návodu Minervy porušil příměří a boje začaly nanovo. Hektor podlehl Achillovi, Achilles potom Paridovi. Ulixes potom v desátý rok války přišel s návrhem postavit dřevěného koně, schovat se do jeho útrob a nechat se Trójany vtáhnout za hradby. Agamemnón se jako by vydal zpět do Řecka. Na pobřeží zůstal jen Sinon. Ten předstíral, že ho chtěli obětovat za šťastný návrat a namluvil jim, že je kůň náhradou za sošku paládium, kterou Ulixes s Diomedem z Tróji ukradli. Proto je kůň tak velký, aby neprošel bránou a nemohl město chránit. Priamus mu uvěřil, i když ho Laokon, Apollinův kněz, varoval. Koně vtáhli dovnitř, a ještě tu noc bylo město zničeno. Ze všech trójských hrdinů přežil jedině Aeneas.