47.Dutina nosní
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
nares: vstup do vestibulum nasi
choanae – vnitřní nozdry: otvory na zadním konci dutiny nosní; spojení dutiny s nosohltanem; pravá a levá oddělená vomerem; ohraničeny tělem kosti klínové, po stranách proc.pterygoidei laminae mediales, laminae horizontales patrových kostí; spina nasalis posterior; připojeno měkké patro
polohou nosních skořep → průchody
meatus nasi superior: nad střední; mezi ní a stropem; v přední části vyšší než v zadní
recessus sphenoethmoidalis: úhlovitý záhyb horního průchodu před přední stěnou těla kosti klínové
meatus nasi medius: mezi stř.a dolní
meatus nasi inferior: mezi dolní a spodinou
meatus nasi communis: souvislý průchod nosem mediálně od skořep; mezi nimi a septem
meatus nasopharyngeus: za skořepami v blízkosti choan; ústí všech 3 průchodů
Sliznice
všude pokrývá stěny
kryje přepážku nosní, povléká konchy na zevní i vnitřní ploše
začíná na limen nasi
při choanách přechází ve sliznici nosohltanu
přechází jako vystýlající sliznice do všech vedlejších dutin
podle vzhledu se sliznice za živa rozlišuje na:
Regio olfactoria: čichový okrsek
bledší, šedožlutavý odstín
na části horní skořepy a odstupu střední skořepy; v horní třetině septa, na přilehlém okrsku stropu
velikost na každé straně - 20 haléřová mince
epitel: bazální nízké buňky kuželovitého tvaru, s výběžky mezi ostatní buňky; podpůrné buňky cylindrické s užšími bazemi a mikroklky, obsahující červenohnědý pigment; čichové buňky mezi oběma typy buněk
čichové buňky: bipolární neurony; 6-8 cilií na volném povrchu – receptorová část; z bazální strany vychází neurit → skrz lamina cribrosa do čichového bulbu předního mozku
čichová oblast obou stran ≈ 5 cm2 ≈ 107 receptorů
soubor vláken z čich.buněk = fila olfactoria ……… n.olfactorius (I.)
glandulae olfactoriae: serosní tuboalveolární drobné žlázy zasahující pod epitel; serosní sekret – koncentruje pachové látky, odplavuje je
organum vomeronasale (Jacobsonův orgán): zakrnělý orgán; slepý, dopředu otevřený úzký kanálek ve sliznici septa; ve výši dolního průchodu nosního nad cartilago vomeronasalis; na mediální stěně smyslový epitel X na laterální stěně normální epitel dých.cest; nervová vlákna jdou po sliznici septa vzhůru k vláknům čichového nervu; u člověka funkci nemá; u zvířat vnímá vůně potravy - spojení s ústy přes ductus incisivus
ductus incisivus: nekonstantní, párový, slepý; těsně při septu; směřuje do canalis incisivus; na hranici premaxily a patrových výběžků maxily spojuje kostěnou nosní dutinu s ústní plochou kostěného patra; za vývoje průchodný až na papilla incisiva (vzácně persistuje)
Regio respiratoria: dýchací okrsek
silnější, šedorůžová
bez smyslových buněk
obzvlášť silná na skořepách – na konvexní ploše šedofialová
plexus cavernosi concharum: bohaté pleteně širších žilek; nejnápadnější na dolní skořepě
epitel: víceřadý řasinkový
pohárkové buňky roztroušené v epitelu produkují hlen
glandulae nasales: smíšené tuboalveolární žlázy; dispersně pod epitelem; produkují sekret
na hlen zachycení prachových částic → s hlenem pohybem řasinek transportovány z přední poloviny nosní dutiny ventrálně do zevního nosu; ze zadní poloviny dorsálně do nosohltanu
serosní složka sekretu obohacuje vdechovaný vzduch vodní párou
na bohatě prokrvené sliznici skořep se vzduch předehřívá
dobře prokrvená sliznice při zánětu dobře krvácí – obzvlášť drobná ploška chrupavčité části septa, makroskopicky viditelná (locus Kiesselbachi)
sliznice dutiny slizničním vazivem připojena přímo k periostu a perichondriu
z nosní dutiny přechází do vedlejších dutin nosních
většina otvorů vedlejších dutin na laterální stěně nosní dutiny