Otázka č. 15 - Právní pojmy
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
všeobecně závazní právní předpisy charakteru zákona, zákonného opatření, vyhlášky, vládního nařízení,…
vyznačují se podstatnou mírou obecnosti
spojeny s možností užití státního donucení
právní obyčeje, zvyklosti
jako pramen se dnes uplatňuje zřídka → je-li dlouhodobě a masově zachováván
soudní precedenty
soudní rozhodnutí, kterým se řídí případy dosud právně neupravené
slouží jako vzor pro rozhodování v budoucnosti
normativní smlouvy
hlavní pramen mezinárodního práva
Právní normy
závazné obecné pravidlo chování, které je vyjádřeno zvláštní, státem uznanou formou a jeho zachování je státní mocí vynutitelné
každou právní normu tvoří
hypotéza – stanoví podmínky, za nichž se má pravidlo chování realizovat
dispozice – vlastní pravidlo chování, stanoví, komu a jaká oprávnění a povinnosti vznikají
sankce – následky porušení normy
dělení norem →
ústavní (ústavní zákony)
zákonné (zákony, zákonná opatření)
podzákonné (vládní nařízení, vyhlášky…)
platnost, působnost, účinnost právní normy
působnost právní normy
vymezuje rozsah použití normy na konkrétní případ
rozlišuje se působnost:
věcná (co vymezuje)
v čase (odkdy, dokdy platí)
prostorová (např. celostátní/část území)
osobní (např. všechny osoby na území ČR/jen občané ČR)
platnost právní normy
je platná, pokud byla vytvořena předepsaným způsobem, vydána příslušným orgánem v mezích jeho pravomoci a byla řádným způsobem vyhlášena (zákon byl publikován ve Sbírce zákonů, obecní vyhláška byla vyvěšena na úřední desce,…)
vacatio legis (= prázdno práva) – doba mezi účinností a platností právní normy
účinnost právní normy
od okamžiku, kdy právní norma nabude účinnosti, jsou práva a povinnosti stanovené normou závazné a adresáti se podle nich musí řídit
den, kdy nabývá norma účinnosti, bývá v právních předpisech výslovně uveden (v opačném případě platí, že pravidlo je účinné 15. den po vyhlášení)
Ústava – platnost a účinnost splývá
typy norem
kogentní normy
závazné pro občana
asymetrické – subjekty práva (stát a občan) si nejsou rovny → stát má navrch (např. trestní právo)
dispozitní normy (= veřejné)
subjekty jsou si rovny (symetrické)
můžeme si vybrat, jestli právo využijeme, nebo ne (např. uzavírání smluv)
právní síla
vlastnost právní normy, jež ji činí nadřazenou jiné právní normě
podle stupně síly dělíme:
prvotní (primární)
vyšší právní síla než předpisy druhotné
mohou obsahovat zcela novou právní úpravu, tj. upravovat vztahy dosud neupravené žádnými jinými předpisy
tvoří je zákonodárný orgán – parlament, příp. jsou přijaty v referendu
ústavní zákony, zákony
druhotné (sekundární)
nižší právní síla než předpisy prvotní