Otázka č. 19 - Základní pojmy - Religionistika. Hinduismus. Buddhismus. Judaismus. Islám. Křesťanství

1. saum = půst v Ramadánu

→ vychovává k houževnatosti a trpělivosti

1. hadždž = pouť do Mekky

→ každý Muslim je povinen vykonat pouť alespoň jedenkrát za život

→ „Kába“ – posvátná stavba v Mekce – kamenuje se (vyhánění Satana)

• islámský duchovní učitel – imán

• svaté školy – madrásy (→ církevní školy)

• duchovní centra – mešity

• přístupny pouze mužům

• ženy – mimo v malé místnosti

• při návštěvě se muslim zuje a rituálně umyje

• Mohamed sjednotil Araby - po smrti – rozštěpení na dva směry (jádro sporu – nástupnictví):

1. pokrevní vůdcovství - šíité

- menšina

- nejvíce v Íránu

1. duchovní vůdce (chalíf) je volen - sunité

- většina

- považují se za pravé muslimy

- obě dvě odnože se nenávidí a nerespektují

• muslimské svátky:

• Ramadán

- 9 měsíc muslimského kalendáře → pohyblivý

- půst – jen ve dně (ne v noci) – neplatí pro těhotné ženy a nemocné

- Íd al-fitr (Eid ul-fitr) → na konci Ramadánu (konec půstu, návštěvy rodiny,…)

• Ashura

- „krvavý svátek“

- šíitský festival

- věřící si mrskají záda do krve (tím vyjadřují smutek na smrtí imána Hussaina v Karbale v 7. stol. n.l.)

• Íd al-adhá

- Svátek obětí → oběť (Ibrahím) Bohu → dělba s chudými

- nejčastěji 10. dne posledního měsíce (dhú'l-hidždža)

Křesťanství

• vzniká v 1. století n.l. v rozkládající se otrokářské společnosti (židovská sekta)

• počátky:

  • pronásledování (Římané)

  • hlavně příslušníci nižších vrstev (otroci, chudina)

→ všichni jsou si rovni (viz stoicismus)

→ víra, naděje v lepší život po životě

• ve 4. stol. n.l. – zásadní změna postavení křesťanství v římské společnosti:

  • 313 – edikt milánský – Konstantin I. → zrovnoprávnění křesťanů a pohanů

  • konec 4. stol. – Theodosius – křesťané vyvýšeni na „státní“ náboženství (pohani jsou pronásledování, ale ne tolik jako křesťané v Římě)

• 476 – zánik ZŘŘ - křesťanství nezaniká → barbaři přestupují na křesťanství (upevnění pozic a postavení křesťanství ve středověké feudální Evropě)

• větve: - katolicismus (papež)

- protestantismus - v 16. stol. – reformace (reakce na odklon církve od svých ideálů → peníze, majetek) – M. Luther, U. Zwingli,…

- pravoslaví - 1054 – velké schizma → východní náboženství

• kořeny:

- judaismus (navazuje na něj → Starý zákon)

- východní náboženství

- stoicismus

• boží trojjedinost - Otec, Syn, Duch svatý

• věrouka se projevuje ve filosofii → bylo třeba potlačit judaismus a pohanství

→ apologetika, dogmatika, systematika (viz otázka č. 22)

• Ježíš Nazaretský → Kristus (christos = pomazaný → v hebrejštině mašiach → mesiáš)

• o jeho dětství se příliš neví (→ neposkvrněné početí?)

• žil v provincii Judea (→ Herodes)

• veřejně působil okolo r. 28 n.l. jako potulný kazatel (kázal o pokání)

• odpadlík od judaismu (pokřtěn Janem Křtitelem)

• byl pravděpodobně rybář nebo tesař (jako Josef)

• sám se považoval za spasitele (v té době normální), ale měl spory s farizeji, hlásal o božím království (nebezpečné jak ze strany Římanů, tak židů) → vyústilo v ukřižování (v 33 letech) v Jeruzalémě (Pilát Pontský)

• ženy šly navštívit hrob → Ježíš zmizel (církev → vzkříšení)

• o jeho životě a skutcích pojednává Nový zákon