Otázka č. 19 - Základní pojmy - Religionistika. Hinduismus. Buddhismus. Judaismus. Islám. Křesťanství

- ze sanskrtu - „vid“ = vědění, poznání pravdy, posvátná tradice, obětní uctívání

- posvátné spisy, obsahují chvalozpěvy

- tvoří nejstarší část sanskrtské literatury i hinduistických textů

- védské hymny → mantry, bráhmany → vznik brahmásútry, upanišady

• upanišady

- filosoficko-náboženské texty/vyprávění

- vrcholem védské tradice

- hlavní téma: spojení átmy a brahmy cestou meditace a skutků

• polyteistické náboženství → trimúrti (= mající trojí podobu)

- označení pro trojici hlavních hinduistických bohů:

Brahma – stvořitel

Višnu – udržovatel

Šiva – ničitel

- tyto tři podoby – vnímány jako vyjádření nejvyššího božstva – Íšvara → vyjádření třech různých aspektů a funkcí nejvyššího božstva, jak se projevuje v chodu vesmíru (→ inkarnace Íšvary ve Višnua – udržuje zákon karmy)

• posvátný jazyk: sanskrt, pálí

• duchovní učitelé tzv. guru

• základ hinduismu:

• dharma

= způsob bytí

1. cesta k pravdě

2. univerzální samotná pravda

3. způsob života vedoucí k minimální akumulaci karmy

- karma

- princip víry samsára:

- koloběh zrození, smrti a opětovného zrození

- uvězněny všechny bytosti, dokud se neosvobodí

- kam se každá bytost zrodí, závisí na jejích činech v předchozím životě

→ správná dharma vede ke správné karmě, správná karma vede k osvobozování až k mókši (završení samsáry; podobné buddhistické nirváně)

- átma(n)

- duchovní podstata každého jedince

- „duše“, „nadduše“

- brahma(n)

- nepopsatelný základ všeho

- neměnná, nekonečná podstata božského bytí

→ v upanišadách – brahma a átma – dochází ke spojení – jsou jedno/totéž

• typické pro hinduismus je specifické uspořádání společnosti

• jedná se o jednu z nejstarších stratifikací světa

• Manuův zákoník - určuje stratifikaci a pravidla chování a člověka celý život

- shrnutí bráhmanské moudrosti (prý slovo samého Brahmy)

• kosmogonie hinduismu souvisí se stratifikací společnosti

• jako první existoval tzv. prvotní člověk – z jeho částí odděleny tzv. varny:

= čtyři společenské vrstvy, mezi nimiž jsou zásadní nerovnosti:

1. Bráhmani – učitelé, kněží (→ hlava, ústa)

2. Kšatrijové – válečníci, politici, státní správa (→ paže)

3. Vaišjové – obchodníci, řemeslníci, zemědělci (→ stehna)

4. Šúdrové – služebníci, dělníci, bezzemci (→ chodidla)

- dále se dělí na kasty

→ mimo varny – skupina tzv. nedotknutelných (= nečistí), kterými pohrdá celá společnost

• eposy: Mahábhárata (součást Bhagavadgíta), Rámájana

Džinismus

• vydělen z hinduismu

• vyznačuje se velkou úctou k životu nejen člověka, ale všech organismů

Sikhismus

• vydělen z hinduismu

• klade velký důraz na morálku a mravní život

Buddhismus

• vzniká pravděpodobně v 5. století př.n.l.

• vydělen z hinduismu

• zakladatel Siddhártha Gautama (→ Buddha = probuzený)

• syn bohatého šlechtice (princ?)

• žil v přepychu – jednou se dostal mimo domov – uviděl bídu a nemoci → zřekl se svého dosavadního života a začal žít asketicky → snaha zbavit ostatní lidi utrpení → meditace – dosáhl probuzení

• 2 příběhy: - oddálení nirvány ve prospěch druhých – Mahajána (= velký vůz)