Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Otázka č. 20 - Základní pojmy - Etika a základní etické otázky

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (55,5 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

20) Základní pojmy -Etika a základní etické otázky Etika =z řec.éthos = zvyk, obyčej, charakter vznikla v antickém Řecku (nejprve součást filosofie) filosofická disciplína, jejíž předmětem je morálka a hodnotící soudy o ní stanovuje „co má být“, co je žádoucí z hlediska dobra, spravedlnosti,… snaží se také tyto pojmy blíže určit a zdůvodnit praktická filosofie – zaměřena na lidské jednání předmět etiky: mravní jevy, jejich vznik a vývoj v minulosti, současný stav a další vývojové tendence řeší mravní dobro a zlo, hledá podstatu mravních norem a snaží se svým výzkumem odpovídat na základní problémy morálky dobro subjektivní dobro - to, co těší; objektivní dobro – to, co prospívá; mravní dobro – to, co slouží ke cti -souhrnný pojem pro všechno prospěšné a hodnotné -nejvyšší mravní ideál zlo-to, co škodí, ruší kazí směry etiky: v současnosti se etika štěpí do řady směrů, které jsou spojeny s jednotlivými filosofickým systém i okruhy problémů, jimiž se zabývají: metaetika/analytická etika vzniká uvnitř analytické filosofie zabývá se logickým zkoumáním jazyka, morálky s cílem objasnit sémantický význam základních mravních pojmů, a také logickou správností etických soudů teleologické koncepce – hledají absolutní, konečné cíle lidského života deontologické teorie – vycházejí z toho, že mravní závaznost je dána utilitarismus – posuzuje mravní hodnotu činu podle míry užitku eudaimonistická etika – nejvyšší mravní hodnotou je štěstí pragmatická etika – o morálnosti jednání rozhodují výsledky (dobré/špatné) emotivismus – cílem mravních soudů je vyslovit či vyvolat emoci intuicionismus – pochopení mravních soudů je možné díky intuici deskriptivismus – je třeba správně používat řeč → popis preskriptivismus – mravní soudy jsou příkazy zvláštního druhu existencialistická etika existence je podstatou člověka člověk není předem dán, ale tvoří sám sebe ve své svobodě, v aktech svých voleb za své jednání je absolutně zodpovědný zdůrazňuje konečnost a nahodilost lidské existence (→ osamělost) postmoderní etika skutečnost světa je mnohost představ o dobru, mnohost životních forem a kultur, které jsou všechny stejně oprávněné – dobré a pravdivé Morálka -soubor představ sdílených v určité společnosti a době o tom, jaké chování a smýšlení jednotlivého člověka i lidských skupin je dobré, tj. jaké má být mrav obvyklé vzorce chování ve vzájemných vztazích členů společnosti/skupiny -funkce morálky: regulativní -forma morálních principů, norem a požadavků, ovlivňuje chování a jednání člověka výchovná -člověk utváří vlastní osobnost a tím působí i na druhé poznávací -člověk poznává podstatu a principy morálky a tím poznává smyl a cíl společnosti -morálku v každé společnosti tvoří: morální normy – pravidla (např. desatero) morální vztahy – mapují současná stav morálky ve společnosti morální ideál – představa o dokonalém morálním stavu společnosti -vztah morálky a práva: část morálních norem je obsažena v právním řádu právo vyrůstá vždy z morálky doby a z představ lidí o tom, co je a není správné právo existuje vedle morálních norem a umožňuje objektivní posouzení jejich dodržování, formální autorita má možnost trestat za nedodržování morální norma požadované pravidlo jednání (např. nepokradeš, nezabiješ,…) morální hodnota ideální cíle lidského jednání Historické kořeny morálky je možné hledat v různých systémech: Náboženské systémy: je odvozují od postavy autoritativního zákonodárce, jehož vůle je předávána z generace na generaci buď ústně, nebo prostřednictvím posvátných textů. Platné mravní normy jsou dány výkladem těchto textů, který se ovšem v dějinách může značně lišit. To můžeme vidět např.: na přístupu k trestu smrti, který některá náboženství odmítají, jiná schvalují.Některá, která je dříve schvalovala je dnes odmítá. Filosofické systémy:odvozovaly morální normy z přirozeného řádu světa, z určitého pojetí lidské přirozenosti, z obecného postavení člověka jako jedince ve světě a podmínek jeho života. Vědecké systémy: se opírají buď o teorii her, v níž se zkoumají strategie vhodné pro úspěšnou spolupráci ve skupině, nebo v poslední době o zvláštně bouřlivě se rozvíjející evoluční biologii pracující s neodarwinistickými teoriemi. Mravnost rys člověka nebo jednání, které odpovídá přijatým pravidlům a hodnotovým představám danémorálky, zejména pokud je takové jednání v rozporu s okamžitým prospěchem či zájmem jednajícího. V tradičních společnostech se předpokládá, že normy mravnosti jsou náboženského původu: řídí se vůlí božstev či Boha. Pozdníantikaje spojila s představou ctnosti, která je „sama sobě odměnou“ (stoikové). V moderních společnostech se mravnost často chápe jako čistěkonvenční, neboť jí chybí společně uznávaný náboženský základ. Filozofické pokusy o založení mravnosti (etika) se buď opírají o princip rovnosti (nečiň, co nechceš, aby ti činili jiní;I. Kant), nebo zdůrazňují společenský charakter člověka a jeho odpovědnost vůči druhým (L. Feuerbach), anebo ukazují, že snaha o celistvost lidského života vyžaduje převzetí odpovědnosti a jistou „věrnost sám sobě“ (M. Heidegger) Historie myšlení o etice (od antiky po 20. století) Antika Etika Démokrita →i starší přírodní filosofové Milétské školy se snaží zdůvodnit nový, politicko-morální obraz světa řecké demokracie představitel demokraticky zaměřené etiky, která organicky vyrůstá z jeho atomistické teorie ctnost aspravedlnost – odvozeny od pojetí obce jako demokraticky spravovaného společenství sobě rovných (vše, co pomáhá zachování obce je spravedlivé a ctnostné) Etika sofistů pozornost obrácena dovnitř lidského společenství, růst významu etiky relativizují jednotlivé morální pojmy – dobro a zlo (co je pro jednoho dobro, je pro jiného zlo a naopak) – základní pravidla života obce rozvíjejí spor o to, zdali jsoulidské zákony dány přirozeností (věcné a neměnné), či zda jsou lidským díle (změnitelné) Etika Sokratova hlavní cíl života:blaženost (eudaimoniá) → následek ctnostného života žít ctnostně znamená znát dobro a také dobro konat →etický intelektua

Témata, do kterých materiál patří