Otázka č. 20 - Základní pojmy - Etika a základní etické otázky
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
vychází z filosofie zkoumání čistého rozumu – dobro je v člověku (čistý rozum), svědomí, nositel mravního zákona
kategorický imperativ – vždy platný, formalistický → „Jednej vždy tak, aby se maxima tvého jednání mohla stát všeobecným zákonem.“
snaha o vytvoření apriorní morálky – nezávislá na situaci, na empirii
dvojí rozlišení morálky:
a) autonomní (hledisko toho, kdo jedná)
b) heteronomní (mravní zásady mají zdroj mimo svůj svět, jsou lidem dány)
→ formalismus = ulpívání na formální stránce věci bez zřetele k vnitřnímu obsahu nebo dopadu
- podle Kanta se má chovat člověk mravně a morálně bez ohledu na vnitřní svět (Marx, Scheler – odmítání – odtržené od reálného světa → existuje neměnný a absolutní řád hodnot, které jsou stálé, ale proměňuje se jejich společenské vnímání – každá epocha klade důraz na jiné hodnoty, jejich hierarchie je ale ve skutečnosti stálá
19. století
Utilitarismus
cílem je dosahování užitku pro jednotlivce i pro společnost
čin je správný tehdy, pokud je užitečný pro dosahování štěstí (např. lež nemocnému)
Marxova etika
morální normy jsou v dějinách vyjádřením třídních zájmů
každá třída prohlašuje za dobré to, co je pro ni výhodné
mění-li se charakter tříd, mění se uznávané morální normy
morálka se v dějinách vyvíjí (závislost na vývoji společenského systému) → po překonání třídní společnosti vznikne skutečná humanistická morálka
Nietzscheova etika
dobré je vše, co podporuje růst vůle k moci
rozlišuje morálku otroků (ctnostné – pokora, slabost, soucit, odříkání) a morálku pánů (ctnostné – síla, život, moc)
20. století
Pragmatismus
o morálním jednání rozhodují výsledky
pokud je výsledek dobrý, jsou dobré i způsoby jeho dosažení
Frommova etika
morální zlo – způsobeno tím, že lidský tvořivost je společenským systémem zablokována
morální dobro – život v souladu s naší společenskou tvořivou přirozeností (tj. v jednotě se sebou samým, s druhými i přírodou)
šťastné vědomí – souhlas člověka (žijícího se společenskou tvořivou přirozeností) se sebou samým – dosažení souladu mezi tím, jací přirozené jsme a jak skutečně žijeme
Etické otázky (nejen) současnosti
- souvisí s problematikou života a smrti a hodnotou lidského života
- interrupce
2 hnutí:
pro life (pro život) - lidský život vzniká početím → nedotknutelné
- potřeba ochraňovat práva ještě nenarozeného dítěte
- odmítají antikoncepci, interrupci (i u znásilnění)
pro choise (pro šanci) - jen žena má právo svobodně se rozhodnout
- život začíná narozením, mozkovou činností
- právo dítěte narodit se jako chtěné a milované
- uznává antikoncepci
- eutanazie
eu = dobrý, thanatos = smrt
trest srmti
abocionisté (proti) x mortikalisté (pro)