18A - Evropa v letech 1871-1914. Formování mocenských aliancí. Příčiny vzniku světové války.

Někdy je jako hlavní (a jediný) viník označováno Německo. Tato teorie se zdá být logickou. Německo se od svého vzniku stalo mocnou říší, která mohla svou ekonomickou silou do značné míry konkurovat Velké Británii a před první světovou válkou bylo skutečně velkou ekonomickou velmocí. Ale cítilo se ošizeno, pokud jde o vliv ve světové politické sféře, kde se jeho moc rozhodně nezvyšovala úměrně jeho ekonomické síle. Tento fakt způsobil nepřátelství Německa a Spojeného království, kterému německá politická špička vytýkala přílišný vliv na světové dění a rozsáhlé koloniální panství. O plánování války hovoří sada armádních zákonů, posilování námořních i pozemních sil. Především námořnictvo se mělo stát ukázkou německé moci, když podle plánu mělo porazit mocné britské flotily. Některé teorie říkají, že Německo se na válce usneslo už 8. prosince 1912 na schůzi císaře s vojenskými poradci. Jindy se hovoří o tom, že Německo se pokoušelo válkou vyřešit problém Balkánu, kde panovaly nepřátelské nálady mezi Rakouskem-Uherskem a Srbskem, o které R-U velmi stálo.

Ale proč bychom měli za každou cenu vinu svalovat na Německo i když do značné míry vinu na válce má (to ale neznamená, že je to jediný viník)? Je dost dobře možné, že mír nebylo možné udržet, protože se v Evropě nashromáždilo příliš mnoho problémů a konfliktů mezi státy, které se nijak neřešily a na nichž rozhodně nemělo vinu jen Německo. Dále byla podceňována případná délka války - zákopová válka rozhodně nebyla očekávána, vždyť vojáci všech armád byli cvičeni na válku manévrovou (a to i když už na západní frontě dávno vyrostly zákopové linie). A konečně, to nejvýznamnější, všechny velké režimy v Evropě byly značně nestabilní.

A jak vlastně byla válka vypsána? Rakousko-Uhersko po atentátu vypracovalo 5. července své ultimátum, které Srbsku odeslalo 23. července. Samozřejmostí je, že podmínky v ultimátu stanovené byly prakticky nesplnitelné. Přesto Srbové většinu požadavků přijali. 26. července Rakousko-Uhersko začalo s mobilizací a soustředilo své síly u ruských hranic. Rusko se výhrůžkami svému spojenci, navíc od svého nepřítele, cítilo podrážděno a znepokojeno, a tak byla vyhlášena částečná mobilizace, kterou se pro změnu cítilo ohroženo Německo, které se dostalo před problém války na dvou frontách, protože mobilizující ruský kolos byl spojencem Francie a Británie, s nimiž byl součástí Dohody, to ale bylo součástí německé doktríny, která považovala v případě konfliktu za nutné vyřadit nejprve Francii. 28. července je vyhlášena Rakouskem-Uherskem válka Srbsku. 30. července začíná v Rusku úplná mobilizace. V Německu byla 31. července rovněž vyhlášena mobilizace, oficiálně jako reakce na ruský krok, ve skutečnosti ale o ní německý štáb rozhodnul ještě, než měl potvrzenou očekávanou mobilizaci ruskou. Ve stejný den odmítlo Německo britskou žádost o uchování neutrality Belgie a rovněž ve stejný den začíná britská mobilizace.