2A - Francouzská revoluce (její politické ideje, programy a režimy; vývojové fáze). Ohlas a vlivy revoluce v sousedních zemích. Odraz v českém prostředí. Francouzská revoluce v historiografii.

Na počátku července se v konventu sjednotila opozice a dala Robespierra zatknout. Ten byl 27. 7. 1794 (9. thermidor) popraven. S terorem byl spjat i Jean Paul Marat (byl zavražděn venkovskou dívkou Charlottou Cordeiovou jehlicí do vlasů). K moci se navrátilo umírněné měšťanstvo, které obnovilo křesťanský kult a odzbrojilo nejchudší vrstvy.

4. thermidorská reakce, období direktoria (1794 – 1799)

V tomto období se k moci dostala buržoazie, která zbohatla za revoluce (Bahno, Girondisté). Byly rušeny revoluční orgány a zaveden teror proti Jakobínům (včetně poprav) „bílý teror“. Byl zakázán a zrušen klub Jakobínů, bylo rušeno řízené hospodářství, zrušena maxima (to způsobuje růst ceny potravin a tím pokles hodnoty peněz). Nastává pohodlnější život (salóny, společenský život, výstřední móda, uvolnění mravů).

Roku 1795 se konala velká povstání lidu. Lidé vtrhli do konventu a žádali chléb a ústavu z roku 1793. Povstání byla potlačena vojskem; následovaly popravy nebo deportace na galeje, proti vládě se bouřili royalisté a lid. Téhož roku (1795) byla přijata Thermidorská ústava, kde bylo zrušeno všeobecné hlasovací právo a zaveden cenzus (volební právo asi 25 000 mužů – z 25 000 000 Francouzů). Dochází k centralizaci moci; do departmánů přicházejí zástupci vlády (komisaři, úředníci). Byla posílena výkonná moc (pětičlenné direktorium) nad zákonodárnou mocí. Zákonodárnou moc tvořila Rada pětiset a Rada starších. Direktorium ale nemělo oporu v lidu, jejich moc se udržovala pouze pomocí armády a policie. Taktéž roku 1795 dochází k potlačení povstání royalistů (poručíkem dělostřelectva Napoleonem). Direktorium vyhlásilo, že kdo bude obhajovat monarchii nebo ústavu z roku 1793, bude zastřelen.

Roku 1796 bylo odhaleno spiknutí rovných (řemeslníci, střední buržoazie). Vůdcem tohoto spiknutí byl Gracchus Babeuf, který tvrdil, že revoluce přinesla výhody jen bohatým a měla by pokračovat, aby byla odstraněna nerovnost. Požadoval společné vlastnictví výrobních prostředků (rovnostářství). „boj sytých a hladových“ „boj patricijů a plebejů“. Spiknutí však bylo prozrazeno a Babeuf popraven.

Zahraniční politika v období direktoria

Vláda se snažila přenést problémy z vnitřních problému na zahraniční, vojska vítězila, což vládě dodávalo prestiž; Francie anektovala budoucí Belgii, ovládla břeh Rýna a r. 1796 začala válčit proti Itálii. Vznikly tzv. sesterské republiky (území závislé na Francii, Francie jim přinášela svobodu, republikánskou ústavu, byly zde rušeny feudální povinnosti, zaváděny demokratické svobody – svoboda tisku, shromažďování,…) v severní Itálii byli přijímáni jako osvoboditelé od nadvlády Habsburků, vznikla zde Ligurská republika (s hlavním městech Janovem); pod Alpami vytvořili Cisaplinskou republiku (s hlavním městem Milánem); vznikly i jiné „satelitní“ republiky pod nadhledem Francie (Římská republika = papežský stát; Parthenská republika s hlavním městem Neapol; Helvétská republika ve Švýcarsku, Batávská republika v Belgii (1795) – zde vládl Napoleonův bratr Gerome).